V A
STRUCNY PRUVODCE
K POROZUMENI ISLAMU
I.A. Ibrahim
Predmluva k ceskemu vydani
Tato kniha ve sve prvni casti na
nekolika pffkladech ilustruje vyjimecnost
textu Koranu. Koran, zjeveny proroku
Muhammadovi (nechf mu Buh zehna a da
mu mir) v letech 610 az 632 n. 1., je
kniha urcena pro vsechny lidi. Jeho jazykem
je arabstina. Spisovna arabstina, jazyk
pevnych pravidel, nedoznala diky Koranu
za 14 stoleti zadnych zmen. Ani v Koranu
samotnem nebylo od jeho zjeveni zmeneno
jedine slovo. Text Koranu je vyjimecny a
nenapodobitelny nejen svym obsahem, ale i
formou. Proto se zadny z pfekladu nemuze
vyrovnat originalu. Ani verse v ceskem
pfekladu nevystihuji hloubku a mnohoz-
nacnost myslenek arabskeho textu. A tyka
se to i tech versu, ktere v sobe zahrnuji
poznatky objevene moderni vedou teprve
v poslednich desetiletich. U nekterych z nich
(23: 12-14 a 96:15-16), pouzitych v teto pub-
likaci, jsme v jejich pfekladu ucinili malou
upravu, aby byl lepe vystihnut jejich vyz-
nam. Pfesneji feceno u tech slov, ktere
v cestine nemaji jednoduchy ekvivalent, byl
ponechan take puvodni vyraz v arabstine,
ktery byl potom v textu vysvetlen v plnem
vyznamu slova.
Druha poznamka se tyka pouzivani
slova Buh. Spravny vyraz pro oznaceni
Stvofitele je totiz Allah, coz je Jeho vlastni
jmeno majici vyznam „ten jediny, ktery
ma byt uctivan". Ruzna nabozenstvi maji
sve Bohy, davaji jim ruzna jmena, pisi je
s malym ci s velkym pismenem a zna-
zornuji je v ruznych podobach. Uctivaji lid-
ske bytosti, vesmirna telesa, oheri, zvffata
nebo dokonce sochy. Je-li tedy v teto knize
pouzfvano slovo Buh, je tim minen Allah,
jediny, vecny Stvofitel vesmfru a Pan vsech
svetu, ktery poslal proroky, Noa, Abrahama,
Mojzise, Jezise, Muhammada ^ a mnoho
dalsich, necht'je s nimi mir. Nekterym ze
Svych proroku dal take pisma, z nichz ne-
jznamejsi jsou Tora, Evangelia a Koran.
Take v hebrejstine, puvodnim jazyku Bible,
se tento Stvofitel jmenuje Eloah.
Islamska nadace v Praze
leden 2004
Pfedmluva autora
Tato kniha je strucnym pruvodcem po Is-
lamu. Tvofi ji tfi kapitoly.
Prvm kapitola „Dukazy pravdivosti Is-
lamu" odpovida na nektere dulezite otazky:
Je Koran opravdu Slovo Bozi, zjevene Bo-
hem? Je Muhammad Jg§' opravdu prorok
seslany Bohem? Je Islam opravdu nabozen-
stvi od Boha? V teto kapitole zminujeme sest
ruznych argumentu:
1) Vedecke zazraky v Koranu: Tato cast
ilustruje, ze Koran, zjeveny pfed ctrnacti sto-
letimi, obsahuje nektera vedecka fakta, ktera
byla modernimi vyzkumy potvrzena teprve
nedavno.
2) Vyzva vytvofit jednu kapitolu podob-
nou koranskym suram: Buh v Koranu vyz-
val vsechny lidi, aby zkusili napsat jednu
kapitolu, ktera by se podobala svou dokon-
alosti koranskym suram. Od doby, kdy byl
Koran zjeven, az do dneska, se to ale nikomu
nepodafilo, ackoliv nejkratsi sura v Koranu
(c. 108) ma jen deset slov.
3) Biblicka proroctvi o pfichodu Muham-
mada
proroka Islamu: V teto casti
uvadime nektere biblicke pfedpovedi o pfi-
chodu proroka Muhammada 2g§.
4) Verse v Koranu pf edpovidajici budou-
ci udalosti, ktere se pozdeji staly: Ko-
ran zminil nektere udalosti, ktere se v bu-
doucnu opravdu odehraly, tak, jak byly pfed-
povezeny, jako napf. vitezstvi Rimanu nad
Persany.
5) Zazraky vykonane prorokem Muham-
madem: prorok Muhammad J§| vykonal
mnoho zazraku, jejichz svedky se staly tisice
lidi.
6) Prosty zivot Muhammada ^: Tato cast
jasne dokazuje, ze Muhammad ^ nebyl
zadny podvodnfk, ktery by sve proroctvi
vyhlasoval kvuli materialnim vyhodam,
slave nebo moci.
Z techto sesti argumentu lze vyvodit,
ze Koran je Slovo Bozi, Muhammad
J$j| pravym prorokem, ktereho poslal Buh
a Islam pravym nabozenstvim seslanym Bo-
hem.
Pokud chceme zjistit, jestli je nejake
nabozenstvi prave nebo falesne, nemelo by
to zalezet pouze na nasich pocitech nebo ne-
jakych tradicich. Pf i rozhodovani bychom se
meli spolehnout na nas rozum a inteligenci.
Kdyz Buh vyslal k lidem Sve proroky, pod-
pofil je zazraky a dvikazy, ze jejich poselstvi
je prave a seslane od Boha.
Druha kapitola teto knihy „Pfinos Is-
lamu" vysvetluje, jaky uzitek muze mit Is-
lam pro jednotlivce, napf.:
Brana k vecnemu Raji
Spaseni od Pekla
Opravdove stesti a vnitf ni klid
Odpusteni vsech predchozich hf ichu
Tfeti kapitola, nazvana „Obecne in-
formace o Islamu", pfinasi zakladni fakta
o Islamu, opravuje nektere chybne nazory a
odpovida na nektere caste otazky, jako napf.:
Co f ika Islam o terorismu?
Jake je postaveni zen v Islamu?
*•*
1 V oznacenf jsou arabska slova: „salla '1-lahu 'alajhi wa sallam", v ceskem vyznamu „at'mu Buh
(Allah) pozehna a da mir".
Kapitola 1
Nektere dukazy o pravdivosti Islamu
Buh podpofil Sveho posledniho proroka Muhammada J§| mnoha zazraky a dukazy,
ze je skutecnym prorokem vyslanym od Boha. Buh rovnez podpofil Sve poslednf
zjevene pismo, Koran, mnohymi zazraky, ktere dokazuji, ze Koran je Bozi Slovo
seslane Jim, a ze jeho autorem neni zadna lidska bytost. Tato kapitola popisuje
nektere z techto dukazu.
1. 1 Vedecke zazraky v Koranu
Koran je Bozi Slovo, ktere zjevil Buh Svemu pro-
roku Muhammadovi ^ skrze andela Gabriela. Muham
mad J|| toto Slovo Bozi pfednasel zpameti svym
druhum. Oni se take snazili naucit se ho nazpamet',
zapisovali ho a opakovali. Prorok Muhammad |g§ o-
pakoval Koran kazdy rok andelu Gabrielovi a v posled-
nim roce sveho zivota dvakrat. V te dobe uz mnoho
muslimu znalo Koran nazpamet', pismeno po pis-
menu. Nektefi z nich ho byli schopni pfednaset
zpameti uz v deseti letech. Po staleti az dodnes
nebylo v Koranu zmeneno ani jedine pismenko.
Koran, ktery byl zjeven pfed ctrnacti sty lety,
obsahuje fakta, ktera byla teprve nedavno objevena a dokazana vedci. Toto dokazuje
nade vsf pochybnost, ze Koran musi byt Slovo Bozi, zjevene Bohem proroku
Muhammadovi ^. Take to dokazuje, ze Muhammad ^ je skutecne Prorokem
poslanym Bohem. Nikdo pfed ctrnacti sty lety nemohl znat fakta, ktera byla ob-
jevena nebo dokazana teprve nedavno s pomoci nove vyvinutych pfistroju a vedec-
kych metod.
1) Koran o vyvoji lidskeho embrya
V Koranu Buh hovofi o vyvoji lidskeho embrya:
^A veru jsme cloveka nejdfive z casti nejcistsi hliny stvofili a pak
jsme jej kapkou semene v pfibytku jistem ucinili. Potom jsme
z kapky semene hmotu pfilnavou ('alaqa) stvofili a z hmoty pfil-
nave ('alaqa) jsme kousek masa (mudga) ucinili; a z kousku masa
(mudga) jsme kosti stvofili a kosti jsme masem obalili. A potom
jsme mu v druhem stvofeni vzniknout dali. Pozehnan bud' Buh,
nejlepsi ze stvofitelu! 1 )
(Koran, 23:12-14)
Arabske slovo 'alaqa ma tfi vyznamy: 1. pijavice 2. zavesena hmota 3. krevni
srazenina
A. Lidske embryo
predni /
Fez ad amnionu
mc^L'^
srdce
B. Pijavice
\
Obr. 1.1: Kresba znazornuje podobnost mezi pijavicf a lidskym embryem ve stadiu 'alaqa.
(Kresba pijavice je pfevzata z knihy Human Development as Described in the Qur'an and
Sunnah, Moore a kol., str. 37, podle Integrated Principles of Zoology, Hickman a kol. Obrazek
embrya je z knihy The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 73)
1) Pfi porovnani se embryo ve stadiu 'alaqa podoba pijavici, 2 jak to muzeme videt
na obrazku 1.1. Embryo se v tomto stadiu vyvoje vyzivuje z krve matky podobne
jako pijavice, ktera se zivi krvi druhych. 3
2) Druhy vyznam slova ' 'alaqa je „zavesena vec". Toto muzeme videt na obrazku 1 .2
a 1.3, ktere znazornuji zaveseni embrya v deloze matky.
3) Tfeti vyznam slova 'alaqa je „krevni srazenina". Ve stadiu 'alaqa se embryo
svym vnejsim vzhledem podoba krevni srazenine. Je to zpusobene pfitomnosti
relativne velkeho mnozstvf krve v embryu v tomto stadiu, 4 (viz obr. 1 .4). Podobnost
Citace koranskych versu uvedene v techto zvlastnich zavorkach jsou pouhym pfekladem vyz-
namu Koranu. Pouze originalm Koran v arabstine je Bozim Slovem.
" The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 8.
Human Development as Described in the Qur 'an and Sunnah, Moore a kol., str. 36.
Human Development as Described in the Qur 'an and Sunnah, Moore a kol., str. 37-38.
GylalrolotilaBtovy plasl
lefciarni kJk.
maziklcni proalaf
matsFafcai krev
matEiska ka pilars
Obr. 1.2: Na tomto diagramu muzeme videt zavesenf embrya v deloze matky. (The Devel-
oping Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 66)
Obr. 1 .3: Na tomto fotomikrografu muzeme
videt zavesenf embrya (B) v prubehu sta-
dia 'alaqa (asi 15 dm stare) v deloze
matky. Skutecna velikost embrya je pfi-
blizne 0,6 mm. (The Developing Human,
Moore, 3. vydanf, str. 66, podle knihy His-
tology, Leeson a Leeson, str. 479)
s krevni srazeninou je take v torn, ze do konce tfetiho tydne krev jeste v embryu
necirkuluje. 3
Jak vidime, tyto tfi vyznamy slova 'alaqa koresponduji pfesne s popisem em-
brya ve stadiu 'alaqa.
Dalsi stadium vyvoje zminene ve versi je stadium mudga. V arabstine toto
slovo znamena „zvykana hmota". Pokud zvykacku rozzvykame v ustech a potom
porovname s embryem ve stadiu mudga, zjistfme, ze embryo v tomto stadiu vypada
pfesne jako rozzvykana zvykacka. Na hfbetu embrya jsou viditelne znaky podobne
tem na zvykacce 6 (viz brazky 1.5 a 1.6).
Jak by mohl Muhammad ^ vedet toto vsechno liz pfed 1400 lety, kdyz vedci
tento vyvoj prostudovali teprve nedavno za pouziti kvalitnich pfistroju a silnych
^ The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 65.
6 The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 8.
hrbelnr mazisegmertdlni tepny
htfbelnl spQJDvacr
predm hla vn i iliy
lerciarrii klk
&rde£rvf trubica
srdecnicH stopka
pLpftrn
iJoulkove zily
klkata blana
, ^" a (imftjSi obal plodu)
iloutkavfi tepny
rfvni pJelen ve Iloutkove-m vaku
Obr. 1 .4: Diagram primitivnfho kardiovaskularnfho systemu embrya v prubehu stadia 'alaqa.
Vnejsf vzhled embrya a jeho vaku se podoba krevni srazenine. Je to zpusobene pfitomnostf
velkeho mnozstvi krve v embryu. (The Developing Human, Moore, 5. vydani, str. 65)
mikroskopu, ktere v te dobe neexistovaly? Hamm a Leeuwenhoek byli prvni vedci,
ktefi pozorovali lidske spermaticke bunky zdokonalenym mikroskopem v r. 1677,
tedy vice nez 1000 let po Muhammadovi '^. Chybne si mysleli, ze spermaticka
bunka obsahuje miniaturu lidske bytosti, ktera vyroste pote, co se usadi v zenskem
pohlavnim ustroji. 7
Profesor Keith Moore je jednim ze svetovych prominentnich vedcu na poli
anatomie a embryologie a je autorem knihy The Developing Human (Vyvoj cloveka),
ktera byla pfelozena do osmi jazyku. Tato kniha je vedeckou praci a byla zvolena
zvlastni komisi nejlepsf knihou v USA napsanou jednim autorem. Dr. Keith Moore
je profesorem anatomie a bunkove biologie na Torontske Universite v Kanade.
1 The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydani, str.
Obr. 1.5: Fotografie embrya ve stadiu mudga (28 dm
stare). V tomto stadiu se embryo podoba rozzvykane
hmote, protoze vystupky na hrbete zarodku pfipomf-
naji otisk zubu na zvykacce. Skutecna velikost em-
brya je 4 mm. ( The Developing Human, Moore a Per-
saud, 5. vydani, str. 82, od profesora Hideo Nisimury,
Universita v Kjoto, Japonsko)
A. Embryo G. Zvykatka
usni dulak tfa(i
celisinl oblouk i iabami cblouk
vyifielak
pf adn [ho mozku
jazylkovy
oblouk
OCili
_ skutecna
-i vaikasl
26. den ± Idan
Obr. 1.6: Kdyz porovname embryo ve stadiu mudga s kouskem zvykacky, zjistfme, jak se
podobajf. A. Obrazek embrya ve stadiu mudga. Vystupky na hfbete zarodku pfipomfnajf
otisk zubu. (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanf, str. 79) B. Fotografie
kousku rozzvykane zvykacky.
V roce 1984 ziskal od Kanadske asociace anatomu nejprestiznejsi cenu na poli
anatomie v Kanade, Cenu J.C.B. Granta. Byl v cele mnoha mezinarodnich asociaci
jako je Kanadska a Americka asociace anatomu a Rada Unie biologickych ved.
Behem 7. lekafske konference v Dammamu v Saudske Arabii v roce 1981 prof.
Moore fekl: „Bylo pro mne velke poteseni pomoci objasnit fakta v Koranu o vyvoji
embrya. Je zfejme, ze tato fakta Muhammad J^g ziskal od Boha, protoze vetsina
z techto poznatku byla objevena az o mnoho stoleti pozdeji. Jsou to dukazy, ze
Muhammad g|| byl Bozim poslem." 8 Pote se profesora Moora zeptali: „Znamena
to, ze veffte, ze Koran je Slovo Bozi?" Odpovedel: „To neni tezke akceptovat."
Behem jedne konference prof. Moore fekl: „Protoze je vyvoj embrya slozity
kvuli neustalym zmenam v prubehu vyvoje, navrhujeme zavest novy system klasi-
fikace, ktery by zahrnoval terminy zjevene v Koranu a sunne. Tento system je
jednoduchy, srozumitelny, a vyhovuje soucasnym embryologickym poznatkum.
Intenzivni studium Koranu a haditu (spolehlive tradovanych zaznamu o torn, co
prorok Muhammad ^ fekl, udelal, nebo povolil) v poslednich ctyfech letech pfi-
neslo system klasifikace vyvoje lidskeho zarodku, ktery je obdivuhodne pfesny na
to, ze byl zaznamenan uz v 7. stoleti n.l. Ackoliv uz ve 4. stoleti pf .n.l. si Aristoteles,
zakladatel embryologie, behem studia slepicich vajec uvedomoval, ze kufeci em-
bryo se vyvfji ve stadiich, nezjistil zadne detaily o techto stadiich. Az do 20. stoleti
bylo znamo jen velmi malo o vyvoji a klasifikaci lidskeho embrya. Z toho duvodu
popis lidskeho embrya v Koranu nemuze byt zalozeny na vedeckych poznatcich
ze 7. stoleti. Jedinym vyvozenim je, ze tento popis byl zjeven Muhammadovi
•^ Bohem. Muhammad ^ nemohl znat takove detaily, protoze byl negramotny a
Referenci pro tento vyrok je videokazeta This is the Truth.
nemel absolutne zadne vedecke zkusenosti.
2) Koran o horach
Kniha nazvana Earth (Zeme) je povazovana za zakladni ucebni text na mnohych
univerzitach ve svete. Jednim z autorii teto knihy je Frank Press, ktery byl po dvanact
letprezidentem Akademie ved v USA a take vedeckym poradcem prezidenta Jimma
Cartera. V teto knize se fika, ze hory maji pod sebou kofeny, 10 ktere zasahuji
hluboko do zeme. Hory tak pfipominaji svym tvarem kuly (viz obrazkyl.7, 1.8 a
1.9).
otcLiri
jsajcmriLi
povninafcii kura
Mohorovicicova
Emska kiirai ^ diskonliruita
vzdalenosb na loiizontalni g&b neodpn v Idajr merltku
a
-10
-30
■ -«
■ -50
Obr. 1.7: Hory majf hluboke koreny pod povrchem zeme. (Earth, Press a Siever, str. 413)
Alpy Ruska ploiina Kavkaz
Obr. 1 .8: Schematicky fez. Hory jako kuly majf hluboke kofeny zakotvene v zemi. (Anatomy
of the Earth, Cailleux, str. 220))
A takto popisuje hory Koran. Buh nam sdeluje:
^Coz zemi jsme jak loze nerozprostfeli a hory jejimi podperami
(kuly) neucinili?\ (Koran, 78:6-7)
Videokazeta This is the Truth.
''Earth, Press a Siever, str. 435. Viz take Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 157.
vrchol hory — ^ — ...
ueazovarii madma more
/
Obr. 1.9: Tato ilustrace ukazuje, ze tvar hor je podobny kulu a to dfky jejich hlubokym
korenum. (Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 158))
Modern! geologie dokazuje, ze hory maji hluboke kofeny pod povrchem zeme
(viz obr. 1 .9) a tyto kofeny pfesahuji az nekolikanasobne jejich vysku nad povrchem
zeme ' l . Slovo „kuly" je vhodnym pf irovnanim pro hory, protoze spravne upevneny
kul je take z vetsi casti ukryt pod povrchem zeme. Z historie vedy vime, ze teorie
o kofenech hor je znama teprve od druhe poloviny 19. stoleti. 12
Hory dale hraji dulezitou lilohu pfi stabilizaci zemske kury, 1 3 nebot'tlumi otfesy
zeme. V Koranu se ffka:
^A On rozhodil po zemi hory pevne zakotvene, aby se s vami
nekymacela;^ (Koran, 16:15)
To je ve shode s moderni teorif deskove tektoniky zname teprve od 60. let
20. stoleti, ktera povazuje hory za prvek stability na teto zemi. 14 Mohl nekdo za
zivota proroka Muhammada J|| vedet pravdu o tvani hor? Mohl si nekdo v te dobe
pfedstavit, ze horsky masiv, na ktery se diva, zasahuje hluboko do zeme jako kofen?
Mnoho geologickych knih popisuje jen tu cast hor, ktera je nad zemskym povrchem.
Tyto knihy totiz nebyly napsany opravdovymi specialisty v oboru geologie. Dnes
ale vyzkumy moderni vedy potvrdily pravdu zjevenou v Koranu.
3) Koran o puvodu vesmiru
Moderni kosmologie, experimentalni a teoreticka, jasne ffka, ze vesmir byl v jed-
nom okamziku jen mrakem dymu, nepriihlednym, velmi hustym shlukem horkych
plynu. 15 Tento fakt je jednim ze zakladnich principu standardni moderni kosmolo-
gie. Vedci dnes mohou pozorovat nove hvezdy, ktere se formuji ze zbytku tohoto
dymu, (viz obrazky 1.10 a 1.11). Hvezdy, ktere vidime zafit na obloze, vznikly
prave z tohoto materialu.
A co o torn ffka Koran:
The Geological Concept of Mountains in the Qur'an, El-Naggar, str. 5.
" The Geological Concept of Mountains in the Qur'an, str. 5.
The Geological Concept of Mountains in the Qur'an, str. 44-45.
The Geological Concept of Mountains in the Qur'an, str. 5.
13 The First Three Minutes a. Modern View of the Origin of the Universe, Weinberg, str. 94-105.
10
Obr. 1.10: Nova hvezda for-
mujfcf se z mracna plynu a
prachu (mlhoviny), ktere je
zbytkem „dymu", ze ktereho
vzniklcely vesmir. (The Space
Atlas, Heather a Henbest,
str. 50)
^Potomseknebivztyciljezdymemjenombylo. . . ) (Koran, 41: 11)
Protoze Zeme a nebesa (Slunce, Mesic, hvezdy, planety, galaxie, atd.) byly
zformovane z tohoto „dymu", vyvozujeme, ze Zeme a nebesa byly jedna spojena
entita. Potom se z tohoto homogenniho dymu zformovala Zeme a nebesa zvlast'.
Buh v Koranu ffka:
^Coz ti, kdoz nevefi, nevidi, ze nebesa a zeme byly pevne spojeny
a ze jsme je od sebe odtrhli a ze z vody jsme vse zive ucinili? Coz
neuvefi?) (Koran, 21:30)
Profesor Alfred Kroner je jednim ze svetove znamych geologu. Je profe-
sorem geologie a vedoucim oddeleni geologickych ved na univerzite Johannese
Gutenberga v Mainzu v Nemecku. Rika: „Vezmeme-li v uvahu odkud Muhammad
S§| pochazel . . . myslim, ze je nemozne, aby mohl vedet veci jako je spolecny puvod
vesmfru, protoze vedci na tento poznatek pfisli teprve pfed nekolika lety pomoci
velmi slozite a vyspele technologic" Take fekl: „Nekdo pfed ctrnacti sty lety, kdo
nevedel nic o nuklearni fyzice, nemohl sam pfijit na to, ze Zeme a nebesa maji
stejny puvod." 16
4) Koran o mozku
Buh fekl v Koranu o jednom ze zlych never fcich, ktery zakazal Prorokovi pomodlit
se u svatyne Ka'aby:
^Vsak pozor, nepfestane-li, tedy jej veru chytime za jeho kstici
(ndsija), tu kstici (ndsija) prolhanou a hfisnou!)* (Koran, 96:15-16)
Referenci pro tyto dva vyroky je videokazeta This is the Truth.
11
Obr. 1.11: „Lagunova mlhovina" je mrak plynu a prachu, o prumeru asi 60 svetelnych let. Je
stimulovany ultrafialovym zafenfm zhavych hvezd, ktere se v nem nedavno vytvorily. (Hori-
zons, Exploring the Universe, Seeds, tab. 9, Asociace univerzit pro vyzkumy v astronomii,
Inc.)
Slovo ndsija v arabstine znamena celo hlavy, nebo pfednf cast hlavy nebo
mozku. Proc Koran popisuje celo hlavy jako prolhane a hffsne? Proc se v Koranu
nefika, ze osoba lhala a byla hfisna? Jaky je vztah mezi pfedni casti hlavy a lhanim
a hfisnosti? Kdyz se podivame do lebky, najdeme v celni casti tzv. prefrontalni cast
mozku, (viz obr. 1.12).
Co se dozvime z fyziologie o funkci teto oblasti? Kniha nazvana Essentials of
Anatomy & Physiology (Zaklady anatomie a fyziologie) fika: „Motivace a pfed-
vidavost planovat a zacit pohyb se objevuje v pfedni casti frontalnich (celnich)
laloku, prefrontalni oblasti. Toto je oblast asociaci . . . " 17
Dale se v knize pise: „Vzhledem k tomu, ze motivace se odehrava v prefrontalni
oblasti, tato cast mozku se poklada za funkcni centrum agresivity . . . " I8
Takze tato cast mozku je zodpovedna za planovani, motivaci a iniciaci dobreho
nebo hnsneho konani a je zodpovedna za fikani lzi nebo pravdy. To je dukazem,
ze popis celni oblasti hlavy jako oblasti zodpovedne za lhani a hffchy je pravdivy,
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211, take viz The Human Nervous
System, Noback a kol., str. 410-41 1.
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211.
12
pnmarnl
Btfsdnr pfimarroF
-centrum
kura
r^ha somesUielicka
pohyhu
pohybu \
^^^1 / kura centrum chuU
| -_. / oHasl
nlalnf f
pre(ron(alni
oblast
BtQoovo
centrum Feci
oblast
sluchovetio
vnimani
primarni sluchov'a
■iLia
aometthetickiho
vnlmanf
oblast
zrakoviho
vnirnanl
z i k-cva
kura
Wernicketio
centrum rea
ilsmyslovfi)
Obr. 1.12: Funkcnfoblasti leve hemisfery mozkove kury. Prefrontalnf castje ulozena v pfednf
casti mozku. (Essentials of Anatomy & Physiology, Seeley a kol., str. 21 0)
jak je feceno v Koranu: „ . . . tu kstici (ndsija) prolhanou a hfisnou!" Podle prof.
K. Moora vedci zjistili tyto funkce prefrontalni oblasti teprve behem poslednich
sedesati let. 19
5) Koran o mofich a rekach
Moderni veda zjistila, ze v mistech, kde se setkavaji dve ruzna more, existuje delf
bariera, ktera je rozdeluje na dve more na more s riiznou teplotou, hustotou a ob-
sahem solf. 20 Napffklad Stfedozemnf more je teple, slane a mene huste nez vody
Atlantickeho oceanu. V mfstech, kde se stfetava Stfedozemnf more s Atlantikem
u Gibraltaru, se vody S tfedozemnfho more pohybujf v hloubce okolo 1 km a uchova-
vajf si sve vlastnosti. Vody Stfedozemnfho more se v teto hloubce stabilizujr (viz
obr. 1.13).
I kdyz jsou v torn to mfste velke vlny, silne proudy a pfflivy a odlivy, tyto vody
se nemfchajf a nepfekracujf barieru, ktera je rozdeluje.
Fakt, ze mezi dvema mori, v mfste kde se setkavajf, je bariera, a more ji
nepfekracujf, je popsan v Koranu. Je tarn feceno:
i^A volne dal teci obema mofim, jez se setkaji, vsak mezi nimi
prekazka stoji, jiz nezdolajiA (Koran, 55:19-20)
'al- 'I'dzdzu 7- 'ilmifi 'n-ndsija (The Scientific Miracles in the Front of the Head), Moore a kol.,
str. 41.
" Principles of Oceanography , Davis, str. 92-93.
" Principles of Oceanography , Davis, str. 93.
13
Ailanlicky acein
Stfedozemfii mors
Obr. 1.13: Voda Stfedozemnfho more, pronikajfcf pfes Gibraltarsky podmorsky hrbet do
Atlantiku, je teplejsf, fidsf a ma vyssf obsah soli diky bariefe, ktera obe more rozdeluje.
Uvedene teploty jsou ve stupnfch Celsia. (Upravene podle Marine Geology, Kuenen, str. 43)
Pokud Koran mluvi o rozdeleni mezi sladkou a slanou vodou, zminuje existenci
bariery spolu s tzv. „zakazanou pfehradou":
^A On je ten, jenz volne dal teci obema mofim: jedno sladke a
pitne je, druhe slane a hofke. A mezi obema umistil pfekazku a
pfehraduzahrazujici.^ (Koran, 25:53)
Muzeme se ptat, proc Koran mluvi o pfehrade jen kdyz jde o rozdeleni mezi
sladkou a slanou vodou a nezmiriuje ji, kdyz se hovofi o rozdeleni dvou mon?
Moderni veda zjistila, ze v usti feky do more je situace odlisna. Ukazalo se, ze
v usti rozdeluje sladkou vodu od slane tzv. „pyknoklinna zona" s odlisnou hustotou,
nez je hustota obou vod, ktere oddeluje. 22 Tato pfechodna oblast (delici zona) ma
ruznou slanost, 2 " 1 (viz obr. 1.14).
Usti roky
: iidkd voda
(fska)
pfehrada
(deiftl zona) [
Elana voda
(mofs)
svi&la mrseni
Obr. 1.14: Podelny fez ustfm reky s vyznacenymi hodnotami slanosti (v promile) ilustruje
prechod mezi sladkou a slanou vodou (delfcf zona). (Upravene podle Introductory Oceanog-
raphy, Thurman, str. 301)
Tato informace byla zjistena teprve nedavno pomoci vyspele techniky na mefeni
teploty, slanosti, hustoty a rozpustnosti kysliku. Lidske oko nemuze videt rozdil
" Oceanography, Gross, str. 242. Take viz Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
23 Oceanography, Gross, str. 244, a Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
14
mezi dvema mori, kdyz se setkavajf, spise se nam zdaji homogenni. Stejne tak
nemivzeme rozeznat ani rozdeleni vod v tisti feky na tfi druhy: sladkou, slanou a
pfehradu (delici zonu).
6) Koran o hlubokych morich a vnitrnich vlnach
{. . . Anebo jsou jako temnota v hlubine more: pokryva je vlna,
nad niz jde vlna jina, a nad nimi jest mracno - temnota, nad
niz je dalsi temnota. Kdyz clovek vztahne ruku svou, malem ji
nevidi. . . ) (Koran, 24:40)
Tento vers mluvi o temnote v hloubce mofi a oceanu, kde clovek nevidi ani na
dosah ruky. V hloubce 200 m pod mofskou hladinou uz neni temef zadne svetlo
(viz obr. 1.15). V hloubce vice nez 1000 m uz neni vubec zadne svetlo. 24 Lidske
bytosti nejsou schopne potopit se do vetsi hloubky nez 40 m bez ponorky nebo
jinych specialnich pfistroju. Clovek nemuze pfezft bez pomoci v hloubce 200 m
pod hladinou more.
Obr. 1.15: 3 az30%slunecnfho svetlaseodrazf od hladiny more. Potom jsou temef vsechny
ze sedmi barev spektra absorbovany jedna po druhe v prvnfch 200 m, s vyjimkou modreho
svetla. (Oceans, Elder a Pernetta, str. 27)
Pohlcovani svetla ve vodach more bylo objeveno vedci teprve nedavno s pomoci
specialnfho vybaveni a ponorek, ktere jim umoznily se ponofit do hloubky oceanu.
Vyse citovany vers fika, ze v hloubce mofi jsou vlny, nad kterymi jsou dalsi
vlny a nad temi jsou mraky. Druhe zminovane vlny jsou zfejme povrchove vlny,
Oceans, Elder a Pernetta, str. 27.
15
ktere muzeme pozorovat. Ale co ty prvni vlny? Vedci nedavno objevili pfitomnost
tzv. vnitf nich vln, ktere „se vyskytuji na rozhrani vrstev vody s riiznou hustotou" 25
(obr. 1.16).
pnurctiovi
vlny
vnda ve\ks hustoty
voda men§i husloly
vnrtinl
vlny
pcrtpektiva
Obr. 1.16: Vnitrnf vlny mezi dvema vrstvami vody s rozdflnou hustotou. Spodnf vrstva je
hustsi nez norm. (Oceanography, Gross, str. 204)
Vnitf ni vlny pokryvaji vrstvu hlubokych vod oceanu, protoze ta ma vetsi hustotu
nez vrstva povrchovych vod nad ni. Vnitrnf vlny se chovajf stejne jako povrchove
vlny, nemohou byt viditelne lidskym okem, ale jsou zjistitelne studiem jejich vlast-
nosti - zmen teplot a obsahu soli v danem miste. 26
7) Koran o oblacich
Vedci studovali typy mraku a zjistili, ze formovani dest'ovych mraku se fidi urcitymi
pravidly a souvisi s urcitym typem vetru a oblak.
Jeden druh dest'oveho mraku je cumulonimbus (boufkovy mrak). Vedci stu-
dovali jak se cumulonimbus formuje a jak produkuje dest', kroupy a blesk. Zjistili,
ze proces probfha v nasledujicich krocich:
1) Mraky jsou hnany vetrem: Cumulonimbus se zacne formovat, jsou-li mensi
mraky (kupy) hnany vetrem do jedne oblasti, kde se hromadi (viz obr. 1.17, 1.18).
2) Spojovani: Potom se male mraky spojuji a vytvafi jeden vetsi mrak 27 (viz
obrazkyl.18, 1.19).
3) Narustani (tvorba cumulonimbu): Kdyz se male kupovite mraky spoji, uvnitf
vznikleho mracna proudi rychle proudy smefujici nahoru. Tyto proudy ve stfedu
" Oceanography, Gross, str. 205.
" Oceanography, Gross, str. 205.
"Viz The Atmosphere, Anthes akol., str. 268-269, aElemets of Meteorology, Miller aThompson,
str. 141.
16
Obr. 1.17: Satelitnf fo-
tografie ukazuje mraky
pohybujfcf se smerem
k mfstum hromadenf B,
C a D. Sipky oznacujf
smer vetru. (The Use
of Satellite Pictures in
Weather Analysis and
Forecasting, Anderson
akol., str. 188)
Obr. 1.18: Male
kupovite mraky
pohybujfcf se
smerem k zone
hromadenf blfzko
obzoru, kde se
jiz vytvofil velky
kupovity mrak
(cumulonimbus)
(Clouds and
Storms, Ludlam,
tab. 7. 4.).
in
I
I
(A>
fB)
'
rc
A ■
''#<£>fr4 T *¥
(Bj£ * Tj
Obr. 1.19: (A) Izolovane male mraky (kupovite mraky). (B) Male mraky stoupajf smerem
nahoru, az vytvoff velke mracno. Tecky naznacujf kapky deste. (The Atmosphere, Anthes a
kol. str. 269).
17
mracna jsou silnejsi nez proudy na okraji. 28 Tim jsou vynaseny vzhuru dalsi kupy,
coz zpusobuje vertikalni narust mracna a tvorbu cumulonimbu. Tento vertikalni
narust (viz obrazky 1.19 (B), ?? a 1.21) natahuje mracno do chladnejsich oblasti
atmosfery ve vetsi vysce, kde se vytvafejf kapky vody a kroupy, ktere se postupne
zvetsuji. Kdyz jsou natolik tezke, ze je vztlak proudu smefujicich nahoru nemuze
udrzet, zacnou padat z mraku v podobe deste nebo krup. 29
Buh fekl v Koranu:
«(Coz jsi nevidel, jak Buh zene oblaka, potom je spojuje a posleze
z nich ucini shluk? A pak vidis z jeho stfedu vychazet dest'. . . y
(Koran, 24:43)
Meteorologove teprve nedavno zjistili detaily vzniku, struktury a funkce mraku
pomoci letadel, sateliru, pocitacu, balonu a dalsich modernich pfistroju urcenych
ke studiu vetru a jejich smerii, na mefeni vlhkosti a atmosferickeho tlaku a jejich
zmen.
Nasledujici cast verse, pote co byly zmineny mraky a dest', hovofi o kroupach
a blesku:
{ . . . A On sesfla (mraky) podobne horam, z nichz padaji kroupy,
a zasahuje jimi koho chce a odvraci je od koho chce. A zablesknuti
malem zbavi lidi zraku.^ (Koran, 24:43)
Obr. 1.20: Velky mrak (cumulonimbus). Po nahro-
madenf cumulonimbu zacfna padat dest'. (Weather
and Climate, Bodin, str. 123).
Meteorologove objevili, ze cumulonimby,
ze kterych padaji kroupy, dosahuji vysek zhru-
ba 7,5 az 9 km, 3 ' jako hory, jak o torn mluvi
Koran: „ . . . a On sesfla (mraky) podobne
horam, z nichz padaji kroupy . . . ",
(viz obr. 1.21).
Tento vers muze vyvolat otazku. Proc vers
mluvi o blesku v souvislosti s kroupami? Zna-
mena to, ze kroupy jsou hlavnim faktorem pfi
tvorbe blesku? Podfvejme se, co se fika v knize
Meteorology Today (Meteorologie dnes): V mra-
ku vznika elektricke napeti, kdyz kroupy padaji skrz tu cast mraku, ve ktere
" Vzestupne proudy v blfzkosti stfedu jsou silnejsi, protoze jsou chraneny pfed ochlazujicfmi
licinky pusobfcfmi ve vnejsf casti mraku.
25 Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 269, a Elements of Meteororlogy, Miller a Thompson,
str. 141-142.
Viz T'dzdzu 'l-qur'dni 'l-karimi fi wasfi 'anwd'i 'r-rijdh, 'as-suhub, 'al-matar, Makky a kol.,
str. 55.
31 Elements of Meteorology, Miller a Thompson, str. 141.
18
Obr. 1.21 : Velky mrak (cumulonimbus). (A Colour Guide to Clouds, Scorer a Wexler, str. 23)
se nachazeji superchladne kapky a ledove krystalky. Kdyz se kapka vody setka
s kroupou, pfimrzne k jejimu povrchu. Pfi zmene skupenstvi se ale uvolnuje sku-
penske teplo, coz udrzuje povrch kroupy teplejsi, nez jsou okolni ledove krystalky.
Kdyz se pak takova kroupa dostane do kontaktu s nejakym ledovym krystalkem,
vznika dulezity jev: elektrony se pfesouvajf z chladnejsiho objektu k teplejsimu.
Kroupy takto zfskaji zaporny elektricky naboj. Stejny efekt nastane pfi styku krup
se superchladnymi kapkami vody a od kroupy se odstepuji drobne castecky ledu
nabite kladne. Tyto kladne nabite castecky jsou lehci, a proto se pfesunuji
vztlakem do vyssich sfer mraku. Kroupy, za-
porne nabite, padajf ke spodni hranici mraku,
ktera je proto nabita zaporne. K vybiti dochazi
prave tvorbou blesku smefujicich k zemi. 32
Muzeme tedy konstatovat, ze kroupy jsou hlav-
nim faktorem pfi vzniku blesku.
Vedci objevili tato fakta teprve nedavno.
Do r. 1 600 pfevladaly v meteorologii myslenky
Aristotela, ktery napffklad prohlasil, ze atmos-
fera se sklada ze dvou typu par, vlhkych a
suchych. Rovnez fekl, ze hrom je zvuk vznikly
stfetem suchych par se sousednimi mraky a
blesk je vzplanuti a hofeni suchych par v podo-
be slabeho ohne. 33 Toto jsou nektere nazory
na meteorologii, jenz panovaly v dobe zjeveni
'Meteorology Today, Ahrens, str. 437.
' Aristotelova dila pfelozena do anglictiny: Meteorologica, dil 3, Ross a kol., str. 369a-369b.
19
Koranu pf ed ctrnacti sty lety.
8) Komentare vedcu k zazrakum v Koranu
Nynf uvedeme nekolik komentafu znamych vedcu k vedeckym zazrakum v Koranu.
Vsechny byly pfevzaty z videokazety nazvane This is the Truth (Toto je pravda).
Na teto kazete muzete videt a slyset vyjadfeni nekolika vedcu.
1) Dr. T. V. N. Persaud je profesorem a vedoucim katedry anatomie a profesorem a
vedoucim katedry pediatric a detskeho lekafstvf na Manitobske univerzite ve Win-
nipegu, v kanadske provincii Manitoba. Ve svem oboru je uznavanym odbornikem.
Je autorem nebo editorem 25 knih a publikoval vice nez 181 vedeckych stati.
V r. 1991 obdrzel od Kanadske anatomicke spolecnosti nejprestiznejsi kanadskou
cenu v oboru anatomie, Cenu J. C. B. Granta. K otazce vedeckych zazraku v Koranu
se vyjadfil takto:
„Podle vseho byl Muhammad "^ docela obycejny clovek, ktery neumel cist ani
psat. V dobe pfed ctrnacti sty lety, clovek, ktery neumi cist a psat vyslovuje hluboka
tvrzeni, ktera jsou lizasne pfesna co do vedecke podstaty. Ja si osobne nedovedu
pfedstavit, ze by to byla pouha nahoda, na to jsou jeho tvrzeni pfflis pfesna. Stejne
jako Dr. Moore nemam potize uvefit, ze se jedna o bozi inspiraci, ci zjevenf."
Profesor Persaud vlozil do svych knih nektere koranske verse a vyroky proroka
Muhammada ^. Prezentoval je take na nekolika konferencfch.
2) Dr. Joe Leigh Simpson je profesorem a vedoucim katedry gynekologie a porod-
nictvi na Baylorove lekafske skole v Houstonu, v americkem state Texas. Byl
profesorem a vedoucim katedry gynekologie a porodnictvi take na Teneseeske uni-
verzite v Memphisu ve state Tenesee. Je prezidentem Americke spolecnosti pro
plodnost. Obdrzel mnoho oceneni, vcetne Ceny za vefejnou cinnost, ktera mu byla
udelena Asociaci profesoru gynekologie a porodnictvi v r. 1992. Profesor Simpson
se zabyval nasledujicimi vyroky proroka Muhammada Jfg:
• {U kazdeho z vas jsou vsechny casti tela stvofeny v matcine deloze za
ctyficet dm.} 34
• {Kdyz nad zarodkem ubehne ctyficet dva noci, Buh k nemu vysle andela,
ktery mu da tvar a utvofi sluch, zrak, kuzi, maso a kosti. Potom fekne:
„6 Pane, bude to chlapecek nebo holcicka?" a tvuj Pan rozhodne, jak se
mu libi. } 35
Profesor Simpson studoval detailne tyto dva vyroky proroka Muhammada !f§,
ktere udavaji, ze prvnich 40 dni tvoff zfetelne rozlisitelne obdobi ve vyvoji zarodku.
Byl obzvlaste pfekvapen absolutni pfesnosti techto vyroku. Behem jedne konfer-
ence pfednesl tento nazor:
Sahihu Muslim, #2643, a Sahihu 'l-Buchdri, #3208. Pozn.: To, co se nachazf mezi temito
zavorkami „{ . . . }" v teto knize je pfeklad toho, co prorok Muhammad "^ fekl. Dale tento sym-
bol „#" pouzity ve vysvetlivkach oznacuje cislo hadftu. Hadft je zprava pfedavana duveryhodnymi
spolecnfky proroka Muhammada "^ o torn co fekl, udelal, nebo co povolil.
20
„Tyto dva hadity (vyroky proroka Muhammada J||) nam tudfz mohou poskyt-
nout konkretni casovy rozvrh embryologickeho vyvoje v obdobi do 40 dnii. Stejne
jako ostatnf pfednasejici dnes rano konstatuji, ze tyto hadity nemohly byt ziskany
na zaklade vedeckych poznatku dostupnych v dobe jejich zaznamu . . . Odtud, mys-
lim, plyne, ze nejen ze neni rozpor mezi genetikou a nabozenstvim, ale nabozen-
stvi muze dokonce obohatit a inspirovat vedu tim, ze pfipoji zjeveni k tradicnim
vedeckym postupum. Koran obsahuje fakta prokazatelna moderni vedou, coz pod-
poruje tvrzeni, ze moudrost v Koranu pochazi od Boha."
3) Dr. E. Marshall Johnson je profesorem a vedoucim katedry anatomie a vyvo-
jove biologie na Univerzite Thomase Jeffersona ve Philadelphii v americkem state
Pensylvania a feditelem tJstavu Daniela Baugha. Je autorem vice nez dvou set
publikacf. Byl prezidentem Teratologicke spolecnosti. V r. 1981 behem 7. lekafske
konference v saudskoarabskem Dammamu profesor Johnson fekl: „Strucne feceno
Koran popisuje nejen vyvoj vnejsi formy, ale take vnitfni stadia embrya, jeho
stvofeni a vyvoje. Koran vyznacuje hlavni udalosti embryonalniho vyvoje, ktere
jsou potvrzeny moderni vedou . . . Jako vedec mohu pracovat pouze s vecmi, ktere
mohu videt. Mohu rozumet embryologii a vy vojove biologii. Mohu rozumet slovum,
ktera jsou mi pfelozena z Koranu. Kdybych se sam ocitl v te dobe i se vsemi
znalostmi, co dnes mam, neumel bych tak popsat skutecnosti, ktere byly tehdy
zaznamenany. Nevidim nic, co by vyvracelo nazor, ze Muhammad ^ odvozoval
svoje informace odnekud zvnejsku. Nevidim proto ani rozpor s nazorem, ze to, co
Muhammad g|§ zapsal, 36 bylo ovlivneno Bozim zasahem."
4) Dr. William W. Hay je profesorem geologickych ved na Coloradske univerz-
ite v Boulderu v americkem state Colorado. Je uznavanym odbornikem v oboru
oceanografie. Kdyz jsme s nim diskutovali o koranskych versich zminujicich
vedecka fakta o mofich, ktera byla objevena teprve nedavno, fekl: „Pfekvapuje me,
ze podobne informace se nachazeji ve starych pismech Koranu. Nemam tuseni,
odkud by se mohly vzit, ale myslim, ze je velice zajimave, ze tarn jsou a ze se
pracuje na objasneni smyslu nekterych techto pasazf."
Kdyz byl profesor Hay tazan na mozny zdroj techto informaci v Koranu,
odpovedel: „Myslim, ze to musela byt bozska bytost."
5) Dr. Gerald C. Goeringer je profesorem a koordinatorem lekafske embryologie na
katedfe bunecne biologie na lekafske fakulte Georgetownske univerzity ve Wash-
ingstonu D.C. Na 8. saudske lekafske konferenci v Rijadu profesor Goeringer uvedl
ve svem pfispevku: „V pomerne malem poctu aja (koranskych versu) je zcela srozu-
mitelne obsazen popis lidskeho vyvoje od smiseni garnet az po vyvoj jednotlivych
organu. Zadny zaznam o vyvoji lidskeho zarodku podobne detailnf a liplny co do
klasifikace, terminologie a popisnosti do te doby neexistoval. V mnoha, ne-li ve
vsech pfipadech tento zaznam pfedbehl svou dobu o mnoho staleti v kvalite popisu
ruznych stadii vyvoje lidskeho zarodku a plodu zaznamenanych v tradicni odborne
literatufe."
36 Prorok Muhammad Sg| neumel cist ani psat, ale diktoval Koran svym spolecnfkum a povefil
nektere z nich, aby jej zapsali.
21
6) Dr. Josihide Kozaj je profesorem na Tokijske univerzite a feditelem Narodni
astronomicke observatofe v Tokiu, Japonsko. Rekl: „Ohromilo me, ze se v Koranu
nachazejf pravdiva astronomicka fakta. Modernf astronomove studujf jen velmi
maly kousek vesmfru. Soustfed'ujf svoje lisilf, aby pochopili jen tu velmi malou cast
vesmfru, kterou dokazeme zachytit pomoci teleskopu, aniz by pfemysleli o vesmfru
jako celku. Myslfm, ze cteni Koranu a odpovfdanf na otazky miize byt inspiracf pro
moje budouci studium vesmfru."
7) Dr. Tejatat Tejasen je v soucasne dobe vedoucfm katedry anatomie a byvalym
dekanem Fakulty lekafstvf University v Chiang Mai v Thajsku. Behem 8. Saudske
lekafske konference v Rijadu Dr. Tejasen vystoupil a fekl: „V poslednfch tfech
letech jsem se zacal velmi zajfmat o Koran . . . Z meho vlastnfho vyzkumu a z toho,
co jsem se dozvedel behem teto konference, jsem nabyl pfesvedcenf, ze vse, co
bylo zaznamenano v Koranu pfed ctrnacti sty lety je jiste pravda prokazatelna
vedeckymi prostfedky. Protoze prorok Muhammad J|| neumel cfst ani psat, musel
byt jen poslem, ktery pouze pfedal pravdu, ktera mu byla zjevena tfm, kdo nas
stvofil. Tento stvofitel je jiste Buh, nebo Allah, chcete-li. Myslfm, ze je cas ffci Id
'ildha 'ilia 'l-ldh, tj. nenf bohakromeBoha, Muhammad rasulu 'l-ldh, Muhammad
je posel Bozf. Na zaver musfm pogratulovat organizatorum teto skvele a velmi
lispesne konference. Byla to pro me skvela pfflezitost nejen dozvedet se mnoho
zajfmavych vedeckych poznatku, ale take setkat se s mnoha vedci a najft mezi nimi
mnoho novych pfatel. Nejvzacnejsf, co jsem na teto konferenci zfskal, je ale ffci la
'ildha 'ilia 'l-ldh, Muhammad rasulu 'l-ldh, totiz to, ze jsem se stal muslimem."
Po vsech techto pffkladech vedeckych zazraku v Koranu a nazorech odbornfku
si muzeme polozit nasledujfcf otazky:
• Miize byt pouha nahoda, ze vsechna tato teprve nedavno objevena vedecka
fakta z ruznych oborii byla zmfnena v Koranu, ktery byl zjeven pfed ctrnacti
sty lety?
• Miize autorem tohoto Koranu byt Muhammad J|| nebo nejaka jina lidska
bytost? Jedina mozna odpoved' na tyto otazky je, ze Koran je Slovo Bozf,
zjevene Bohem samym.
1.2 Vyzva vytvorit jednu kapitolu podobnou koran-
skym suram
Buh pravil v Koranu:
^Jste-li na pochybach o torn, co jsme seslali sluzebniku Svemu,
tedy pfineste siiru podobnou teto a pfedvolejte si svedky sve krome
Boha, jste-li pravdomluvni! Vsak neucinite-li to - a vam se to veru
nepodafi - pak stfezte se ohne, jehoz palivem jsou lide a kameni a
jenz pfipraven je pro nevefici. Oznam radostnou zvest tem, kdoz
uvefili a zbozne skutky konali, ze pro ne jsou pfipraveny zahrady,
pod nimiz feky tekou . . . \ (Koran, 2:23-25)
22
3^
-^sssys
■■■•
W^RJB^^^J^B^^B ^j^fe jfijf.ftj£ &£ $&• ^S &£
Obr. 1.22: Nejkratsf kapitola Koranu (sura 108) je slozena z pouhych deseti slov, presto
dosud nebyl nikdo schopen ji napodobit.
Od doby, kdy byl Koran zjeven, pfed ctrnacti sty lety, az dodnes nebyl nikdo
schopen napsatjedinou kapitolu, ktera by se podobala suram v Koranu svoji krasou,
vymluvnosti, nadherou, moudrosti, pravdivosti, uspesnosti predikci nebo jinymi
perfektnimi vlastnostmi Koranu. Nejkratsf sura v Koranu (sura 108) je slozena
z pouhych deseti slov, a presto nikdo nebyl schopen splnit tento likol, ani tehdy, ani
dnes. 37 Nektefi nevefici Arabove mezi nepfateli proroka Muhammada 'J|| se snazili
takovou sum napodobit, aby dokazali, ze Muhammad $jj£ neni pravym prorokem,
ale nepodafilo se jim to.' 8 Nedokazali takovou sum napsat, pfestoze Koran byl
zjeven v jejich vlastnim jazyce a nafecf, a pfestoze Arabove te doby byli prosluli
svou vyfecnosti a schopnosti psat nadhernou poezii, ktera je ocenovana i dnes.
1.3 Biblicka proroctvi o phchodu
Muhammada M, proroka Islamu
Jako dukaz pravdivosti Islamu pro lidi, ktefi vefi v Bibli, mohou slouzit biblicka
proroctvi o pfichodu proroka Muhammada j|jg.
V Deuteronomiu (18:18) Mojzis sdeluje, ze Pan mu fekl: „Povolam jim pro-
roka z jejich bratfi, jako jsi ty. Do jeho list vlozim sva slova a on jim bude
mluvit vise, co mu prikazi. Kdo by ma slova, ktera on bude mluvit rayra jmenem,
neposlouchal, toho ja sam budu volat k odpovednosti." (Deuteronomium, 18:18-
19)39
Z tech to versii muzeme usoudit, ze prorok, o kterem je fee a ktery bude Bohem
seslan, bude:
1) pochazet z bratfi izraeliru, tj. z rodu ismaelitu. Ismael, prvorozeny syn Abra-
hamuv, je pfedek proroka Muhammada «|g.
2) prorok jako Mojzis . Tezko bychom hledali dva proroky, ktef f meli tolik spolecneho
jako Mojzis s Muhammadem "J||. Obema byl dan srozumitelny zakonik a pravidla
Viz 'al-Burhdnu fi 'ulumi 'l-qur'dn, 'az-Zarkasi, 2. dil, str. 224.
Viz 'al-Burhdnu fi 'ulumi 'l-qur'dn, 'az-Zarkasf, 2. dil, str. 226.
''Nova mezinarodni verze Bible urcena ke studiu, oznacovana i jako NIV
23
pro zivot, oba se stfetli se svymi nepfateli a zvitezili zazracnym zpusobem. Oba
byli pfijati za proroky a statniky. Oba museli utikat pfed spiknutim a liklady o jejich
zivot. Analogie mezi Mojzisem a Jezisem naopak kulha nejen ve vyse zminenych
otazkach, ale i v dalsich podstatnych rysech, vcetne pfirozeneho narozeni, rodin-
neho zivota, smrti Mojzise a Muhammada 'J||, ale nikoliv Jezise. Navic Jezis byl
svymi stoupenci povazovan za syna Boziho, na rozdil od Mojzise a Muhammada
«|f. Podotykame, ze muslimove povazuji Jezise za proroka, stejne jako Mojzise
a Muhammada ^. Toto biblicke proroctvi tedy mluvi o proroku Muhammadovi
S§| a nikoliv o Jezisi, protoze Muhammad ^ se Mojzisovi podoba vice nez Jezis.
Vsimneme si rovnez, z Janova Evangelia, ze Zide ocekavali splneni tfi ruznych
proroctvi. Prvni bylo o pfichodu Krista, dmhe o pfichodu Eliase a tfeti o pfichodu
Proroka. To je zfejme ze tfi otazek, ktere byly kladeny Janu Kftiteli: „Toto jest
svedectvi Janovo, kdyz k nemu Zide z Jeruzalema poslali kneze a levity, aby
se ho otazali: Kdo jsi? Nic nepopfel a otevfene vyznal: Ja nejsem Mesias.
Znovu se ho zeptali: Jak to tedy je? Jsi Elias? Rekl: Nejsem. Jsi ten Prorok?
Odpovedel: Ne." (Jan, 1:19-21) V Bibli opatfene odkazy zjistime, ze slovo „Pro-
rok" nachazejici se v Janovi 1:21 odkazuje na proroctvi z Deuteronomia 18:15 a
18:18. 40 Z toho vseho usuzujeme, ze proroctvi obsazene v Deuteronomiu 18:18
nemluvi o Jezisi, ale o proroku Muhammadovi i|g.
Buh fekl ve versi nasledujicim zaproroctvim v Deuteronomiu 18:18: „Kdo by
ma slova, ktera on bude mluvit mym jmenem, neposlouchal, toho ja sam budu
volat k odpovednosti." (Deuteronomium, 1 8: 19) To znamena, ze kdo vefi v Bibli,
musi vefit v to, co fika tento prorok, a tim prorokem je prorok Muhammad "|||. 41
1.4 Verse v Koranu predpovidajici udalosti, ktere se
pozdeji staly
Pfikladem toho, ze Koran pravdive pfedpovedel budouci udalost, je vitezstvi Ri-
manii nad Persany za 3 az 9 let po te, co byli Rimane Persany porazeni za doby
proroka Muhammada "J||. Buh pravi:
^Porazeni byli Byzantinci v nejblizsi zemi, vsak po porazce sve
zase zvitezi v nekolika letech 42 . . . y (Koran, 30:2-4)
Podivejme se, co historie fika o techto valkach. V knize Historie Byzantskeho
statu nalezneme, ze fimska armada utrpela tezkou porazku u Antiochie (mesto
v Syrii) v roce 613. Nasledne Persane postoupili na vsech frontach. 43 V te dobe bylo
tezko pfedstavitelne, ze by Rimane mohli Persany pfemoci, ale Koran pfedpovedel
Rimaniim vitezstvi za 3 az 9 let. A opravdu, v roce 622, devet let po fimske porazce,
40 Viz okrajove poznamky v nove mezinarodnf studijni verzi Bible k versi 1:21, str. 1594.
41 Vice detailnich informacf o tomto tematu najdete v brozufe s nazvem „Biblical Prophecies on
the Advent of Muhammad, the Prophet of Islam".
42 Doslova tfi az devet let.
"History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 95.
24
se obe vojska (ffmske a perske) znovu stfetla na armenske pude a vysledkem bylo
rozhodujici vftezstvi Rimanu nad Persany, poprve od porazky Rfma v r. 613. 44
Pfedpoved se splnila tak, jak Buh pravil v Koranu.
Mnoho dalsich koranskych versu a vyrokii proroka Muhammada gjg| pfedpovi-
da udalosti, ktere se pozdeji opravdu staly.
1.5 Zazraky vykonane prorokem Muhammadem ^f
Prorok Muhammad J|| s Bozim svolenim vykonal mnoho zazraku. Jejich svedkem
byli mnozi, napnklad:
• Kdyz nevefici v Mekce zadali proroka Muhammada "J||, aby jim pfedvedl
nejaky zazrak, ukazal jim rozstepeni Mesfce. 45
• Dalsim zazrakem byla feka tekouci mezi Muhammadovymi prsty, kdyz jeho
spolecnici meli zizefi a meli jen trosku vody v nadobe. Pnsli k nemu a fekli,
ze nemaji vodu na ocistu, ani k piti, jen to, co bylo v nadobe. Muhammad
v|| vlozil svou ruku do nadoby a voda zacala tryskat mezi jeho prsty. Tisic
pet set lidi se mohlo napit a provest ocistu. 46 Prorok Muhammad J|| pfedvedl
a uskutecnil jeste fadu jinych zazraku.
1.6 Prosty zivot Muhammada
Srovname-li zivot Muhammada J^g pfed jeho prorockym poslanim a pote, co nas-
toupil svou prorockou cestu, zjistime, ze neni duvod si myslet, ze Muhammad
£P§ byl falesnym prorokem, ktery se za proroka jen prohlasil, aby ziskal materialni
uzitek, slavu ci moc.
Pfed zapocetim sve prorocke drahy byl Muhammad ^ dobfe nnancne zajisten.
Jako uspesny obchodnik s dobrou povesti mel Muhammad J§| uspokojivy a po-
hodlny pffjem. Jeho materialni situace se ale zhorsila po zapoceti jeho proroctvi,
ba prave kvuli nemu. Abychom tuto skutecnost lepe vysvetlili, podivejme se na
nekolik pfibehii z jeho zivota:
• 'A'isa, Muhammadova manzelka fekla: „0 netefi, nekdy jsme videli tfi novy
ve dvou mesicich, aniz bychom rozdelali ohefi (a uvafili jidlo) v domech
Prorokovych." A synovec se zeptal: „A teto, co vas zivilo?" odpovedela:
„Dve cerne veci, datle a voda. Ale Prorok J|| mel nekolik ansarskych 47
sousedu, kteff meli dojne velbloudice, a ti mu davali mleko." 48
^History of the Byzantine State, Ostrogorsky, str. 100-101 a History of Persia, Sykes, 1 dil,
str. 483-484. Take viz The New Encyclopaedia Britannica, Micropaedia 4 dfl, str. 1036.
~ Sahihu 'l-Buchdri, #3637 a Sahihu Muslim, #2802.
Sahihu 'l-Buchdri, #3576, a Sahihu Muslim, #1856.
47 Jeho stoupenci z fad medinskeho obyvatelstva.
Sahihu 'l-Buchdri, #2972 a #2567.
25
• Sahl ibn Sa'ad, jeden z Muhammadovych spolecniku, vypravel: „ProrokBozi
nevidel chleb z jemne mouky od te doby, co byl povolan k proroctvi az do
sve smrti.
• ' A'isa, Muhammadova manzelka vypravela: „Matrace, na ktere Prorok "J|| spal,
byla vyrobena z kiize vycpane vlakny z datlovniku."
• 'Amr ibn 'al-Harit, jeden z Muhammadovych spolecniku, vypravel, ze kdyz
Prorok g|| zemfel, nezanechal po sobe penize, ani jiny majetek, krome bile
muly, zbrani a kousku piidy, ktere dal rozdelit jako almuznu. 5 '
Muhammad "J|| zil v takovychto tvrdych podminkach az do sve smrti, ackoliv
majetek muslimu byl pod jeho spravou. Vetsi cast Arabskeho poloostrova pfijala
Islam jiz za jeho zivota a muslimove zvitezili po osmnacti letech jeho proroctvi.
Je mozne, ze Muhammad ^ se za proroka jen vydaval, aby ziskal postaveni,
slavu a moc? Touha po vysokem postaveni a moci je obvykle spojena s dobrym
jidlem, krasnym oblecenim, obrovskymi palaci, barevnymi zahradami a pevnou au-
toritou. Je nektery z techto pfiznakii blizky Muhammadovi "JH? Nekolik nahlednuti
do jeho zivota nam pomuze nalezt odpoved'na tuto otazku.
Pfestoze na Muhammadovi ^ lezela zodpovednost proroka, ucitele, statnika
a soudce, Muhammad J|| sam dojil svoji kozu, 52 pral si saty, opravoval svoje
boty, pomahal s domacimi pracemi 54 a navstevoval chude lidi, kdyz onemoc-
neli. 53 Pomahal svym spolecnikum kopat pfikop a vozil s nimi pisek. 56 Jeho zivot
byl ohromujicim pfikladem prostoty a pokory. Muhammadovi spolecnici ho milo-
vali, ctili a diivefovali mu. Presto neustale zdurazfioval, ze zboziiovani ma byt
smefovano pouze k Bohu a nikoliv k jeho osobe. 'Anas, jeden z Muhammadovych
spolecniku, vypravel, ze nikoho nemeli radeji nez proroka Muhammada j|j§, a
presto, kdyz pfisel, nepovstali, aby mu prokazali uctu, nebot'to nesnasel. 57
Dlouho pfedtim, nez mel Islam vyhlidky na uspech, na pocatku dlouheho a
strastiplneho obdobi muk, utrpeni apronasledovani, Muhammad obdrzel zajimavou
nabidku. 'Utba, vyslanec pohanskych vladcu, za nim pfisel a fekl: „ . . . Jestli chces
penize, dame dohromady tolik penez, ze budes mezi nami nejbohatsi. Jestli chces
vladnout, vezmeme si te za sveho vudce a nikdy o nicem nerozhodneme bez
tveho souhlasu. Jestli chces kralovstvi, korunujeme te za sveho krale ..." Za to
vsechno chtel od Muhammada ^ jediny ustupek, totiz aby pfestal vyzyvat lidi
k Islamu a k uctivani jedineho Boha bez spolecniku. Nebyla by to lakava nabidka
pro toho, ktery se zene za pozemskym prospechem? Ale zavahal Muhammad
•^ kdyz obdrzel tuto nabidku? Zavrhl ji jako kupec, ktery chce usmlouvat lepsi
Sahihu 'l-Buchdri, #5413 a ' at-Tirmidi, #2364.
"Sahlhu 'l-Buchdn, #2082 a #6456.
Sahihu 'l-Buchdri, #2739 a Musnadu 'Ahmad, #17990.
52 Musnadu 'Ahmad, #25662.
Sahihu 'l-Buchdri, #676 a Musnadu 'Ahmad, #25517.
Sahihu 'l-Buchdri, #676 a Musnadu 'Ahmad, #23706.
55 Muwatta 'u Malik, #53 1
Sahihu 'l-Buchdri, #3034, Sahihu Muslim, #1803 a Musnadu 'Ahmad, #18017.
Musnadu 'Ahmad, #12117 a 'at-Tirmidi, #2754.
26
cenu? Toto byla jeho odpoved': {Ve jmenu Boha, Milosrdneho, Slitovneho} a
zarecitoval 'Utbovi verse z Koranu 41: 1-38. 58 Nektere z nich uvadime:
^Seslani od Milosrdneho, Slitovneho, Pismo, jehoz verse byly ucineny
srozumitelnymi pro lidi znale v podobe Koranu arabskeho! . . . jako
zvestovatele a varovatele - vetsina z nich se vsak odvraci a nechce
naslouchat.) (Koran, 41:2-4)
Jindy zase po strycove nalehani, aby pfestal hlasat Islam, mel tuto rozhodnou a
upfimnou odpoved':
• {Ve jmenu Boha pfisaham, ze i kdyby mi dali Slunce do prave ruky a
Mesic do leve, abych to vzdal, nikdy nepfestanu, dokud Bun neda Islamu
zvitezit, nebo dokud nezemfu za jeho obranu.} 59
Nejen ze Muhammad ^ a jeho nepocetni stoupenci trpeli a museli podstupovat
mnohe obeti celkem po tfinact let, ale nevefici se dokonce snazili Muhammada
^ zavrazdit. Jednou se snazili rozbit mu hlavu a zabit ho velkym balvanem, ktery
sel jen tezko uzvednout. 60 Jindy mu dali do jidla jed. 6 ' Proc by zil takovyto zivot
piny utrpeni a sebeobetovani i pote, co zvitezil nad svymi odpurci? Jak lze vysvetlit
pokoru a slechetnost, kterou prokazal, kdyz trval na torn, ze jeho uspech je jen
dilem Bozim a nikoliv zasluhou jeho vlastniho genia? Jsou toto vyjevy ze zivota
mocichtiveho a sebestfedneho cloveka?
1.7 Pozoruhodne rozsireni Islamu
Na zaver teto kapitoly je pnhodna chvile zminit se jeste o jedne znamce toho, ze
Islam pfinasi pravdu. Je znama vec, ze ve Spojenych statech je Islam nejrychleji
rostouci nabozenstvi. Uved'me nekolik citaci k tomuto jevu:
„Islam je nejrychleji rostouci nabozenstvi v Americe, je priivodcem a pilifem
stability pro mnohe nase lidi ..." (Hillary Rodham Clinton, Los Angeles Times). 62
„Muslimove jsou nejrychleji rostouci svetovou skupinou ..." (Kancelaf mon-
itoringu populace, USA Today). 63
„ . . . Islam je nejrychleji rostoucim nabozenstvim v zemi." (Geraldine Baum;
Newsday Religion Writer, Newsday). 64
58 'as-Siratu 'n-Nabawija, Ibn Hisam, 1 dfl, str. 293-294.
59 'as-Siratu 'n-Nabawija, Ibn Hisam, 1 dfl, str. 265-266.
60 'as-Siratu 'n-Nabawija, Ibn Hisam, 1 dfl, str. 298-299.
'ad-Ddrami, #68 a 'Abu Ddwud, #4510.
62 Larry B. Stammer, dopisovatel Times zabyvajfcf se nabozenstvfm, „First Lady Breaks Ground
With Muslims", Los Angeles Times, domacf vydanf, sekce Metro, cast B, 31. kveten 1996, str. 3
63 Timothy Kenny, „Elsewhere in the world", USA Today, poslednf vydanf, sekce Novinky,
17. unor 1989, str. 4A
64 Geraldine Baum, „For Love of Allah", Newsday, Vydanf pro Nassau a Suffolk, cast II.,
7. bfezen 1989, str. 4
27
„Islam, nejrychleji rostoucf nabozenstvi ve Spojenych statech, ..." (AriL. Gold-
man, New York Times). 65
Tento jev naznacuje, ze Islam je pravdive nabozenstvi od Bona. Neni pravdepo-
dobne, ze by tolik Americanu konvertovalo k Islamu bez rozvahy a dukladneho
uvazeni, aniz by pfedem zkonstatovali, ze Islam je pravda. Tito Americane maji
riizny spolecensky puvod, lisi se rasou i pfedchozim zivotnim stylem. Jsou mezi
nimi vedci, profesofi, filosofove i novinafi.
Poznamky uvedene v teto kapitole tvof 1 jenom cast dvikazu podporujicich teorii,
ze Koran je pfesne Slovo Bozf, ze Muhammad S|& je vskutku prorok Bohem seslany
a ze tedy Islam je prave nabozenstvi od Boha.
55 Ari L. Goldman, „Mainstream Islam Rapidly Embraced By Black Americans", New York Times,
posledm vecerni vydanf pro New York, 21. linora 1989, str. 1
28
Kapitola 2
Prinos Islamu
Islam je prospesny pro jednotlivce i pro spolecnost. Tato kapitola vysvetluje, jaky
pffnos ma Islam pro jednotlivce:
2. 1 Cesta k vecnemu Raji
Buh fekl v Koranu:
^Oznam radostnou zvest tern, kdoz uvefili a zbozne skutky konali,
ze pro ne jsou pfipraveny zahrady, pod nimiz feky tekou . . . )
(Koran, 2:25)
Buh take pravil:
^Pf edstihujte se tedy, abyste dosahli odpusteni Pana sveho a zahrady,
jejiz sire se rovna nebi i zemi, pfipravene pro ty, kdoz v Boha a
posly Jeho uvefili . . . ) (Koran, 57:21)
Prorok Muhammad ||| fekl, ze ti nejnizsi mezi obyvateli Raje budou mit de-
setkrat vice nez na tomto svete, 1 a on ci ona bude mit, cokoliv si bude prat a jeste
desetkrattolik. 2 Prorok Muhammad J|| take fekl: {Misto v Raji velikosti chodidla
bude lepsi nez cely svet a co je v nem.} 3 Take pravil: {V Raji jsou veci, ktere
oko nespatfilo, ucho neslyselo a zadny clovek na ne nepomyslel.} 4 Rovnez fekl:
{Nejubozejsi na tomto svete, kteremu se ma dostat Raje, bude jednou do Raje
pfiveden a zeptaji se ho: „6 synu Adama, zazil jsi nekdy bidu a utrpenf?" A
on odpovi: „Ne, pfi Bohu! Nikdy jsem nezazil bidu ani netrpel."} 3
Kdyz vstoupite do Raje, budete zit velmi st'astny zivot, bez unavy, nemoci i
smrti, a budete tam zit vecne. Buh v Koranu pravil:
^Ty vsak, kdoz uvefili a dobre skutky konali, uvedeme do zahrad,
pod nimiz feky tekou, a tam, nesmrtelni, ...\ (Koran, 4:57)
Sahihu Muslim, #186 a Sahihu 'l-Buchdri, #6571.
' Sahihu Muslim, #188 a Musnadu 'Ahmad, #10832.
Sahihu 'l-Buchdri, #6568 a Musnadu 'Ahmad, #13368.
Sahihu Muslim, #2825 a Musnadu 'Ahmad, #8609.
Sahihu Muslim, #2807 a Musnadu 'Ahmad, #12699.
29
2.2 Spaseni od Pekla
Buh pravil v Koranu:
f(Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako nevefici zemfou, nebude
pfijata ani zeme zlatem naplnena, kdyby se tim chteli vykoupit.
Pro ty je urcen trest bolestny a nebudou mit pomocniky zadne.)*
(Koran, 3:91)
Tento zivot je nase jedina sance zajistit si Raj a uniknout pekelnemu ohni,
protoze kdyz nekdo zemfe jako nevefici, nedostane uz dalsi moznost vratit se do
tohoto zivota, aby uvefil. Buh pravi v Koranu o torn, co se stane s neveffcimi
v Soudny den:
^Kez bys je mohl videt, az postaveni budou pfed ohen pekelny
a zvolaji: „Kdybychom se mohli vratit, veru bychom pak jiz ne-
prohlasovali znameni Pana sveho za lez a stali bychom se veru
jednemi z veficich!"^ (Koran, 6:27)
Ale nikdo uz nebude mit tuto druhou pfilezitost.
Prorok Muhammad J|| fekl: {Nejstastnejsi na tomto svete mezi temi, kdoz
jsou odsouzeni do Pekla, bude jednou uvrzen do pekelneho ohne a zeptaji se
ho: „6 synu Adama, videl jsi nekdy dobro? Zazil jsi nekdy pozehnani?" A on
odpovi: „Pfi Bohu, ne, 6 Pane!"} 6
2.3 Opravdove stesti a vnitfni klid
V odevzdanosti a podrobeni se pfikazani Stvofitele a Zivitele tohoto sveta lze nalezt
opravdove stesti a mir. Buh pravil v Koranu:
^ . . . - Jak jinak nez vzpominkou na Boha se mohou srdce uklidnit?
-) (Koran, 13:28)
Naopak ten, kdo se odvracf od Koranu bude zit v utrpeni. Buh fekl:
^Zatimco ten, jenz odvrati se od pfipomenuti Meho 7 , zivot povede
stisneny a v den zmrtvychvstani vzkfisen bude Nami jako slepy.^
(Koran, 20:124)
Toto muze vysvetlit, proc nektefi lide pachaji sebevrazdu, i kdyz ziji v pohodli
a luxusu, ktery lze jen za penize koupit. Podfvejme se na pffklad Cata Stevense
(nyni Yusuf Islam), slavneho pop zpevaka, ktery nekdy vydelaval i vice nez 1 50 tisic
'Napfiklad, ze neveff v Koran a ani nejedna podle jeho pokynu.
30
dolaru za vecer. Pote, co prijal Islam, nalezl opravdove stesti a mir, ktery nenachazel
v materialnim uspechu. 8 Pfectete si letak „Mec Islamu". Tento letak rozebira, jak
se Islam sifil mecem pravdy, nikoliv mecem z oceli (tj. silou). V tomto letaku se
muzete docist o pocitech a myslenkach lidi, kteff pfijali Islam. Pochazejf z ruznych
zemi a maji ruzne zazemi a riiznou uroveii vzdelani.
2.4 Odpu stent vsech predchozich hfichu
Bull odpousti pfedchozf hnchy a zle skutky komukoliv, kdo pfijme Islam. {Muz
jmenem 'Amr jednou pfisel za prorokem Muhammadem ^ a fekl: „Podej mi
svou pravou ruku, at'ti muzu dat slib vernosti." Prorok natahl ruku, ale 'Amr
svou ruku stahl. Prorok ^ se zeptal: „Co se ti stalo?" A 'Amr odpovedel:
„Mam jednu podminku." Prorok ^ se zeptal: „A jakou mas podminku?"
'Amr fekl: „Aby Buh odpustil moje hfichy." Nato Prorok ^ pravil: „Cozpak
nevis, ze pfijeti Islamu smaze tve pfedchozf hfichy?"} 9
Po pfijeti Islamu bude clovek odmenen za sve dobre a spatne skutky podle
nasledujiciho vyroku proroka Muhammada ^: {Tvuj Pan, On Pozehnany je a
Vzneseny, je Milosrdny. Kdyz ma nekdo v umyslu vykonat dobry skutek, ale
nevykona ho, bude mu pfesto zapsan dobry skutek. Kdyz ho vykona, bude
mu zapsana odmena deseti az sedmisetnasobna, ci mnohem vetsi. A kdyz ma
nekdo v umyslu vykonat spatny skutek, ale nevykona ho, bude mu to zapsano
jako dobry skutek. A kdyz ho vykona, bude zaznamenan jen jediny spatny
skutek, nebo mu ho Buh odpusti.} 1 °
Soucasna postovni adresa Cata Stevense (Yusuf Islam), v pffpade, ze byste se ho radi zeptali na
jeho pocity pote co prijal Islam, je: 2 Digswell Street, London N7 8JX, Velka Britanie.
Sahihu Muslim, #121 aMusnadu 'Ahmad, #17357.
Musnadu 'Ahmad, #2515 a Sahihu Muslim, #131.
31
Kapitola 3
Obecne informace o Islamu
3.1 Co je Islam?
Islam je uplne pfijeti a podfizeni se Bozimu uceni, ktere Buh zjevil svemu proroku
Muhammadovi $k.
3.2 Zakladnf pi I ire vfry
1) Vira v Boha
Muslimove vefi v Jednoho, Jedineho, Nesrovnatelneho Boha, ktery nema syna, ani
spolecnika, a nikdo jiny nema pravo byt uctfvan, nez On. Jedine On je pravy Buh a
kazde jine bozstvo je falesne. Ma nejvznesenejsf jmena a nejuslechtilejsi vlastnosti.
V Koranu Buh sam Sebe popisuje:
^Rci: „On Buh je jedinecny, Buh sam o sobe vecny. Neplodil a
nebyl zplozen a neni nikoho, kdo je mu roven."^
(Koran, 112:1-4)
Nikdo jiny nema pravo, aby byl vzyvan, ci aby se k nemu lide modlili, nebo
jinak ho uctivali, jen Buh.
Obr. 3.1 : 1 1 2. sura (kapitola) z Koranu psana
arabskou kaligrafif.
ss^sssl
Buh je jediny, Vsemocny, Stvofitel, Vladce
a Zivitel veskerenstva v celem vesmiru.
Ridi vsechny zalezitosti. Nepotfebuje nic
od tech, co stvofil a vsechna Jeho stvofeni
zavisi svymi potfebami na Nem. Je Vses-
lysici, Vsevidouci a Vsevedouci. Jeho
vedeni je dokonale a zahrnuje vsechno,
otevfene i skryte, vefejne i soukrome. Vi,
co se stalo v minulosti, co se stane v budoucnosti i jak se to stane. Zadna vec v celem
vesmiru se nepfihodi, nez z Jeho vule. Cokoliv si On pfeje, je, a cokoliv si nepfeje,
neni a nikdy nebude. Jeho vule je nad vule vseho stvofeni. Ma moc nade vsim a
dokaze cokoliv. Je Nejmilosrdnejsi a Nejslitovnejsi a Nejprospesnejsi. V jednom
vyroku proroka Muhammada ^ se pravi, ze Buh je slitovnejsi ke svym stvofenim,
nez je matka ke svemu diteti. 1 Buh je dalek nespravedlnosti a tyranie. Je Moudry
Sahihu Muslim, #2754 a Sahihu 'l-Buchdr(, #5999.
32
ve vsech svych cinech a rozhodnutich. Pokud nekdo chce Boha o neco pozadat,
mel by zadat pfimo Jedineho Boha, aniz by zadal jineho o pfimluvu. Mezi Bohem
a temi, kdoz zadaji o Jeho pomoc, neni prostfednfku.
Buh neni Jezis a Jezis neni Buh. _ Dokonce Jezis sam to popfra. Buh fekl
v Koranu:
^A veru jsou nevdecni ti, kdoz Fikaji: „Mesias, syn Mariin, je
Buh!" A pravil Mesias: „Ditka Izraele, uctivejte Boha, Pana meho
i Pana vaseho! Kdo bude pridruzovat k Bohu, tomu Buh za-
kaze vstup do Raje a bude mu pfibytkem Ohen pekelny; a ne-
spravedlivi 3 nebudou mit pomocniky." ^ (Koran, 5:72)
Buh neni trojice. Buh fekl v Koranu:
^A jsou veru nevdecni ti, kdoz prohlasuji: „Buh je tfeti z trojice"
- zatimco neni bozstva krome Boha jedineho. A nepfestanou-li
s tim, co fikaji, veru se dotkne tech, kdoz z nich jsou nevdecni,
trest bolestny. Proc se tedy kajicne neobrati k Bohu a neprosi jej
za odpusteni, kdyz Buh zajiste je odpoustejici a slitovny? Mesias,
syn Mariin, neni lee posel, pfed nimz byli jiz poslove jini. . . \
(Koran, 5:73-75)
Islam popfra, ze Buh odpocival sedmeho dne po stvofeni sveta, ze bojoval
s jednim ze svych andelii, ze je zavistivcem, ktery kuje pikle proti lidstvu, nebo ze
se vtelil do nejake lidske bytosti. Islam take odmita pfipsat Bohu jakoukoliv lidskou
podobu. Vsechna tato prohlaseni jsou povazovana za rouhanf. Buh je Vzneseny, je
dalek jakekoliv nedokonalosti. Nikdy se neunavi, neni ospaly a nikdy nespi.
Arabske slovo Allah (ibl) znamena Buh (jediny pravy Buh, stvofitel sveta).
Toto slovo Allah je pojmenovani pro Boha, ktere pouzivaji arabsti mluvci, arabsti
muslimove i arabsti kfest'ane. Toto slovo nema ani zenskou formu ani mnozne cislo,
nelze pouzft k oznaceni niceho jineho nez jedineho praveho Boha. Arabske slovo
Allah se objevuje v Koranu vice nez 2 150 krat. V aramejstine, jez je arabstine
blizka a pouzival ji Jezis, se Buh fekne rovnez Allah.
2) Vim v andely
Muslimove vefi v existenci andelu a v to, ze maji cestne misto mezi ostatnfmi
stvofenimi. Andele uctivaji Jedineho Boha, poslouchaji Ho a jednaji pouze podle
Jeho pffkazu. Jednim z andelu je i Gabriel, ktery pfinesl Muhammadovi ^ Koran.
2 Associated Press, Londyn, uvedl 25. cervna 1984, ze vetsina anglikanskych biskupu, dotazanych
v televizmm programu, fekla, „Krest'ane nejsou povinni vefit, ze Jezis Kristus byl Buh." Takto
odpovedelo 31 z 39 biskupu Anglie. Zprava dale uvedla, ze 19 z 39 biskupu feklo, ze je zcela
dostacujfcf uctfvat Jezfse jako „Nejvyssfho vyslance Boha." Pruzkum byl proveden London Weekend
Television v tydennim pofadu zabyvajfcim se nabozenstvfm, s nazvem „Credo".
3 Nespravedlivf - tento pojem zahrnuje polyteisty.
33
3) Vfra ve zjevene Knihy
Muslimove vefi, ze Buh zjevil Knihy svym poslum jako dukaz pro lidstvo a pro jeho
spravne vedeni. Jednou z Knih je Koran, ktery Buh zjevil proroku Muhammadovi
Hf. Buh se zarucil, ze bude Koran ochrafiovat pfed jakymkoliv pfekroucenim a
zkreslenim. Buh pravil:
«(My zajiste pfipomenuti jsme seslali a dobfe je umime ochranit.)*
(Koran, 15:9)
4) Vfra v proroky a Bozi posly
Muslimove vefi v Bozi proroky a posly, pocinaje Adamem, vcetne Noa, Abrahama,
Ismaela, Izaka, Jakoba, Mojzise a Jezise (budiz s nimi mir). Ovsem konecne Bozi
poselstvi lidstvu, potvrzeni vecneho poselstvi, bylo zjeveno proroku Muhammadovi
v|g. Muslimove vefi, ze prorok Muhammad ^ je posledni v fade proroku seslanych
Bohem. Buh pravil:
i^A Muhammad neni otcem zadneho muze z vas, ale je poslem
Bozim a peceti proroku . . . )» (Koran, 33:40)
Muslimove vefi, ze vsichni proroci a poslove byli lidskymi stvofenimi a zadny
z nich nemel Bozi vlastnosti.
5) Vfra v Soudny den
Muslimove vefi v Soudny den (Den zmrtvychvstani), kdy vsichni lide budou
vzkfiseni a souzeni Bohem podle jejich viry a skutku.
6) Vfra v 'al-Qadar
Vira v 'al-Qadar zahrnuje ctyfi veci: 1) Ze Biih zna vsechno. Vi, co se stalo a co
se stane. 2) Ze Buh zaznamenal vsechno, co se stalo a co se stane az do Soudneho
dne. 3) To, ze kdyz Buh chce, aby se neco stalo, stane se to a cokoliv Buh nechce,
aby se stalo, nestane se. 4) A to, ze Buh je stvofitelem vsech veci.
Muslimove vefi, ze Buh dal lidem svobodnou vuli, aby si mohli vybrat mezi
dobrem a zlem. Kazdy clovek je pak zodpovedny za svou volbu.
3. 3 Jsou jeste jine svate zdroje krome Koran u ?
Ano. Je to sunna, cili cokoliv, co prorok Muhammad J|| fekl, udelal nebo povolil.
Sunna je druhym zdrojem v Islamu. Sunna je obsazena v haditech, spolehlive
dochovanych zpravach od prorokovych spolecnikii o torn, co prorok Muhammad
!§§ fekl, udelal nebo povolil. Vefit v sunnu je zakladem Islamu.
34
3.4 Ph'klady vyroku proroka Muhammada
• {Vefici jsou si ve vzajemne lasce, soucitu a laskavosti jako jedno telo:
kdyz je nejaka jeho cast nemocna, cele telo sdfli nespavost a horecku.} 4
• {Nejdokonalejsi ve vif e mezi veficimi jsou ti, ktefi maji nejlepsi chovani.
A nejlepsi mezi nimi jsou ti, ktefi jsou nejlepsi ke svym manzelkam.} 5
• {Zadny z vas neni uplne vefici, pokud nepfeje svemu bratru to, co si
pfejepro sebe.} 6
• { Slito vnym se dostane slito vani odNejslitovnejsiho. Mej te slito vani s temi,
co ziji na Zemi, a Bun bude mit slitovani s vami.} 7
• { . . . usmat se na sveho bratra je dobrocinnost.} 8
• {Dobre slovo je dobrocinnost.} 9
• {Kdokoliv vefi v Boha a v Posledni den (Soudny den) by mel byt dobry
ke svemu sousedu.} 10
• {Buh nesoudi podle vaseho vzhledu ani podle bohatstvi, ale diva se do
vasich srdci a na vase skutky.} ' '
• {Zaplat'delnikovi mzdu dfiv, nez oschne jeho pot.} 12
• {Po ceste kracel muz a mel velkou zizeii. Narazil na studnu, sestoupil do
ni, dosyta se napil a vylezl ven. Pak spatfil psa s vyplazenym jazykem,
jak se snazi lizat blato, aby utisil zizeii. Muz si fekl: „Ten pes ma takovou
zizeii, jako jsem mel ja." Sesel znovu do studne, naplnil stfevic vodou a
dal psovi pit. A tak mu Buh podekoval a odpustil mu jeho hfichy. Zeptali
se Proroka j|jg: „Posle Bozi, jsme odmeneni za laskavost ke zvifatum?"
Odpovedel: „Za laskavost k jakemukoliv zivemu stvof eni je odmena."} ' 3
3.5 Co fika Islam o Soudnem dni?
Stejne tak jako kfest'ane, i muslimove ven, ze soucasny zivot je jen pnpravou pro
pfisti existenci. Tento zivot je zkouskou pro kazdeho jednotlivce pro jeho zivot po
smrti. Pfijde den, kdy cely vesmfr bude znicen a mrtvi budou vzkfiseni pro Bozi
soud. Tento den bude zacatkem zivota bez konce. Je to Soudny den. V tento den Buh
odmeni vsechny lidi podle jejich viry a skutku. Ti, ktefi zemfou jako muslimove,
Sahihu Muslim, #2586 a Sahihu 'l-Buchdri, #601 1.
" Musnadu 'Ahmad, #7354 a 'at-Tirmidi, #1162.
Sahihu 'l-Buchdri, #13 a Sahihu Muslim, #45.
' 'at-Tirmidi, #1924 'Abu Ddwud, #4941.
8 'at-Tirmidi, #1956.
Sahihu Muslim, #1009 a Sahihu 'l-Buchdri, #2989.
Sahihu Muslim, #48 a Sahihu 'l-Buchdri, #6019.
Sahihu Muslim, #2564.
n 'IbnMddza, #2443.
Sahihu Muslim, #2244 a Sahihu 'l-Buchdri, #2466.
35
tedy ve vife ze „Neni boha krome Boha a Muhammad je Posel (Prorok) Bozi",
budou odmeneni a uvedeni do Raje navzdy, nebot'Buh pravil:
^Ti vsak, kdoz uverili a zbozne skutky konali, ti budou raje oby-
vateli a budou tam nesmrtelni. )s (Koran, 2:82)
Avsak ti, ktefi zemfeli, aniz vefili, ze „Neni boha krome Boha a Muhammad
je Posel (Prorok) Bozi", ztrati Raj provzdy a budou poslani do Pekla, jak Buh fekl:
^Kdo touzi po jinem nabozenstvi nez po Islamu, nebude to od neho
pfijato a v zivote budoucim bude mezi terni, kdoz ztratu utrpi.^
(Koran, 3:85)
«(Od zadneho z tech, kdoz neuverili a jako never ici zemf ou, nebude
pfijata ani zeme zlatem naplnena, kdyby se tim chteli vykoupit.
Pro ty je urcen trest bolestny a nebudou mit pomocniky zadne.^
(Koran, 3:91)
Clovek se muze ptat: „Myslim, ze Islam je dobre nabozenstvi, ale kdybych
konvertoval, moje rodina, pfatele a jini lide me budou pronasledovat a budou se
mi vysmivat. Kdyz tedy Islam neprijmu, vstoupim do Raje a budu zachranen od
pekelneho ohne?"
Odpoved'nam Buh dal ve vyse uvedenem versi: „Kdo touzipo jinem nabozen-
stvi nez po Islamu, nebude to od neho pfijato a v zivote budoucim bude mezi temi,
kdoz ztratu utrpi."
Potom, co poslal proroka Muhammada "|||, aby vyzyval lidi k Islamu, Buh
nepfijme pnslusnost k zadnemu jinemu nabozenstvi. Kdokoliv zemfe jako nemus-
lim, ztraci Raj navzdy a bude uvrzen do Pekla. Buh je nas Stvofitel a Zivitel. Stvofil
pro nas vse, co je na Zemi. Vsechno pozehnani a dobre veci, co mame, jsou od Boha.
Kdyz presto nekdo odmitne viru v Boha, Jeho proroka Muhammada J|| nebo Jeho
nabozenstvi Islam, je jen spravedlive, aby byl v pfistim zivote potrestan. Hlavnim
smyslem naseho stvofeni je uctivat Boha a podfidit se Mu, jak Buh fekl v Ko-
ranu (51:56).
Zivot, ktery dnes zijeme, je velmi kratky. Neveficim se v Soudny den bude
zdat, ze zivot, ktery zili na Zemi, byl dlouhy jen den nebo cast dne, jak Buh pravil:
^A pak se Buh otaze: „Jaky pocet let jste na zemi setrvali?"
Odpovedi: „Setrvali jsme tam den ci jeho cast . . . " ) (Koran, 23: 1 12-
113)
Buh take fekl:
^Domnivate se snad, ze jsme vas stvofili jen bezucelne a ze k Nam
nebudete navraceni? Necht'je povznesen Buh, vladce skutecny!
Neni bozstva krome Neho, Pana trunu vzneseneho! y (Koran, 23: 115-
116)
36
Pro srovnani tohoto sveta s pfistim prorok Muhammad ^ fekl: {Cena tohoto
sveta ve srovnani s hodnotou onoho sveta je jako to, co vam zbude na prstu,
kdyz ho strcite do mofe a pak ho vytahnete ven.} 14 To znamena, ze cena tohoto
sveta ve srovnani s hodnotou Onoho sveta je jako par kapek ve srovnani s mofem.
3. 6 Jak se stat muslimem ?
Obr. 3.2: Vyznanf „Nenf boha krome Boha a Muhammad je Posel (Prorok) Bozf" nadepsane
nad vchodem do budovy.
Clovek konvertuje k Islamu tim, ze vyslovi s pfesvedcenim: Ld 'ildha 'ilia
'l-ldh, Muhammad rasulu 'l-ldh. Tato veta znamena: „Neni boha krome Boha
(Allaha) 1 5 a Muhammad je Posel (Prorok) Bozi". Prvni cast: „Neni boha krome
Boha" znamena, ze nikdo nema pravo byt uctivan, jen Buh jediny, a ze Buh nema
spolecnika ani syna. Aby se clovek stal muslimem, mel by take:
• Vent, ze Koran je Slovo Bozf.
• Vefit, ze Soudny den (Den vzkfisenf) je pravdivy a pfijde, jak Buh slibil
v Koranu.
• Pfijmout Islam za sve nabozenstvi.
• Neuctivat nic a nikoho, krome Boha (Allaha).
Sahihu Muslim, #2858 a Musnadu 'Ahmad, #17560.
1 5 Jak bylo zmfneno na strane 40, arabske slovo Allah znamena Buh (jediny a jediny pravy Buh,
ktery stvofil vesmir). Slovo Allah je pojmenovanfm Boha, uzfvanym arabsky mluvicimi muslimy a
kfest'any. Vice informacf muzete nalezt na str. 40.
37
3.7 O cem je Koran ?
Koran, posledni zjevene Slovo Bozi, je prvnim zdrojem kazdeho muslima, jeho vfry
a praxe. Pise se v nem o vsech soucastech lidskeho zivota: o moudrosti, dogmatu,
uctivani, obchodnfch jednanich, zakonech atd. Zakladnim tematem Koranu je ale
vztah mezi Bohem a Jeho stvofenimi. Zarovefi Koran poskytuje detailni pravidla
pro chod spravedlive spolecnosti, pro spravne chovani a spravedlivy ekonomicky
system.
Koran byl zjeven Muhammadovi "||| v arabskem jazyce. Kazdy pfeklad Koranu,
at' do cestiny ci do jineho jazyka, neni ani Koranem, ani nejakou jeho verzi. Je
pouhym pfekladem vyznamu Koranu. Koran existuje pouze v arabstine, v jazyce,
ve kterem byl zjeven.
3.8 Kdo byl prorok Muhammad M ?
Muhammad J|g se narodil v Mekce v r. 570. Protoze jeho otec zemfel, jeste nez
se Muhammad ^ narodil, a jeho matka zemfela kratce po porodu, vychovaval
Muhammada ^ jeho stryc z vyznamneho kmene Qurajs. Byl analfabet, neumel
cist ani psat, a tak to zustalo az do jeho smrti. Jak vyriistal, stal se znamym svou
pravdomluvnosti, poctivosti a stedrou a upffmnou povahou. Byl tak spolehlivy,
ze si ziskal pfezdivku 'cil-'Amin (duveryhodny). 16 Muhammad |Jj| byl hluboce
nabozensky zalozen a odjakziva citil odpor k tipadku a modlosluzebnictvf, ktere
se rozmohly ve spolecnosti. Ve veku 40-ti let Buh seslal Muhammadovi ^ prvnf
zjeveni po andelu Gabrielovi. Zjeveni pak pokracovala po celych 23 let a jsou
znama jako Koran.
Od doby, kdy Muhammad ||| zacal pfednaset Koran a hlasat pravdu, kterou
mu Buh zjevil, on a mala skupina jeho stoupencu byli pronasledovani neveficimi.
Pffkofi, ktera museli vytrpet se vyostfila natolik, ze jim v r. 622 Buh dal pokyn
k odchodu. Tato emigrace z Mekky do Mediny, asi 420 km na sever, byla pozdeji
vybrana za pocatek muslimskeho kalendafe.
Za nekolik let se Muhammad J|| a jeho pfivrzenci mohli vratit do Mekky,
kde odpustili svym nepfatelum. Nez Muhammad i|& ve veku 63 let zemfel, velka
cast Arabskeho poloostrova se stala muslimskym lizemfm. Behem jednoho stoleti
od Muhammadovy smrti se Islam rozsifil od Spanelska na zapade az po Cinu
na vychode. Diivodem pro tak rychle mirove rozsifeni tohoto nabozenstvi byla
pravdivost a jasnost islamskeho uceni. Islam hlasa vfru v jednoho Boha, ktery
jediny je hoden uctivani.
Prorok Muhammad "||| byl skvelym pffkladem cestneho, spravedliveho, milos-
rdneho, soucitneho, pravdomluvneho a statecneho cloveka. Byl dalek vsech spat-
nych lidskych vlastnosti a vsechno sve usili vynakladal jen pro Boha a pro Jeho
odmenu na Onom svete. Ve vsech svych jednanich a cinech byl vzdy bohabojny.
38
Obr. 3.3: Mesita proroka Muhammada -si v Medine.
3.9 Jak rozsireni Islamu ovlivnilo rozvoj vedy?
Islam nabada cloveka, aby vyuzival svych schopnosti pozorovani a rozumu. Behem
nekolika let po rozsireni Islamu se zacala rozvfjet velka civilizace, vzkvetaly uni-
verzity. Spojeni vychodniho a zapadniho mysleni a novy nahled na znama fakta
pfinesly vyrazny
Obr. 3.4: Astrolab: Jeden z nejdulezitejsfch vedeckych
nastroju vyvinutych muslimy, ktery se rozsffil i na zapade a
pouzfval se zde az do modernfch dob.
pokrok v medicine, matematice, fyzice, astronomii, ge-
ografii, architektiife, umeni, literature i historii. Mnoho
klicovych matematickych koncepru, jako napf. algebra,
arabske cislice ci pouziti nuly, do stfedoveke Evropy
proniklo prave z muslimskeho sveta. Muslimove rovnez
vyvinuli sofistikovane pfistroje jako napf. astrolab, kvad-
rant a dobre navigacni mapy, ktere pozdeji umoznily
Evropanum uspesne objevitelske cesty.
3.10 Co fika Islam o Jezisovi?
Muslimove chovaji Jezise (budiz s nim mfr) ve velke licte. Povazuji ho za jednoho
z nejvetsich Bozich poslu k lidstvu. Koran potvrzuje jeho zrozeni z panny. Buh
ocistil Jezisovu matku Marii, podle ktere se jmenuje i jedna sura v Koranu -
,JMariam". Koran popisuje Jezisovo narozeni takto:
39
££\>^lr
i * * ^jo>Li^ iJ — *
SB*
ji6i&4^.»^
Obr. 3.5: Muslimsti lekari venovali velkou pozornost chirurgii a vyvinuli mnoho chirurgickych
nastroju, jak doklada tento stary rukopis.
^A hie, pravili andele: „Marie, Buh ti oznamuje zvest radostnou
o Slovu, jez od Neho pfichazi, jehoz jmeno je Mesias, Jezis syn
Mariin, a bude blahoslaveny na tomto i onom svete a tez jednim
z tech, kdoz k Bohu budou pfiblizeni. A bude mluvit s lidmi jiz
v kolebce i jako dospely a bude patfit mezi bezuhonne." Prav-
ila: „Pane muj, jak bych mohla mit syna, kdyz se nine smrtelnik
zadny dosud nedotkl?" pravil: „Takto Buh tvori to, co chce; kdyz
o veci nejake rozhodne, fekne toliko ,Staniz se!' , a stane se.")*
(Koran, 3:45-47)
Jezis se narodil z rozkazu Boziho pouhym Slovem, podobne jako Buh stvofil
Adama bez otce. Buh v Koranu pravil:
^A podoba se Jezis pfed Bohem Adamovi: On stvofil jej z prachu
a potom mu fekl „Budiz!" a on byl!\ (Koran, 3:59)
fekl:
Behem sve prorocke drahy Jezis provedl mnoho zazrakii. Buh popisuje, ze Jezis
{. . . „Prisel jsem k vam se znamenim Pana vaseho. Utvofim pro
vas z hliny neco podobneho ptaku a vdechnu tomu zivot, a stane
se to skutecnym ptakem z dovoleni Boziho. A vylecim slepeho i
malomocneho a vzkfisim mrtve z dovoleni Boziho. A sdelim vam,
co jite a co shromazdujete v pfibytcich svych . . . "\ (Koran, 3:49)
40
Muslimove take nevefi, ze byl Jezis ukfizovan. To byl pouze plan jeho nepfatel,
ale Buh Jezise zachranil a vyzvedl ho k Sobe. Jezfsova podoba byla vtistena jinemu
muzi, ktereho nepfatele nevedouce ukfizovali namfsto Jezise. Buh pravil:
^A za slova jejich: „Veru jsme zabili Mesiase Jezise, syna Mariina,
posla Boziho!" Vsak nikoliv, oni jej nezabili ani neukfizovali, ale
jen se jim tak zdalo . . . ) (Koran, 4:157)
Ani Muhammad J|g, ani Jezis nepfisli, aby zmenili zakladni uceni, totiz vim
v Jedineho Boha, ktere hlasali uz dnvejsi proroci. Oba byli poslani, aby toto uceni
potvrdili a obnovili. 17
Obr. 3.6: Mesita 'al-'Aqsa v Jeruzaleme
3.11 Co fika Islam o terorismu?
Islam, nabozenstvi milosrdenstvf, nepovoluje terorismus. V Koranu Buh pravil:
Muslimove take veff, ze Buh zjevil Jezfsi svatou knihu nazyvanou 'al-'Indzil (Evangelium), jejiz
nektere casti jsou mozna stale patrne v uceni Boha Jezfsi v Novem Zakone v Bibli. To vsak neznamena,
ze by muslimove vefili v Bibli jakou mame k dispozici dnes, protoze to nenf piivodni pfsmo zjevene
Bohem. Bible prosla lipravami, dodatky a bylo z m mnoho vypusteno. To bylo take konstatovano
Komisf povefenou revizi Bible Svate (The Holy Bible, Containing the Old and New Testament
(Revised Standard Version), 1971 New York). Komise sestavala z 32 ucencu. Ti zajist'ovali pfehled
a poradenstvf dalsfho Poradniho vyboru o 50-ti clenech, kteff na revizi spolupracovali. V pfedmluve
k teto Bibli Svate na str. iv, komise uvedla: „Nekdy je evidentm, ze text utrpel zmenami, ale zadna
z verzf neumoznuje jeho uspokojivou obnovu. Muzeme zde pouze nasledovat nejlepsf posudky
kompetentmch vzdelancu pro co mozna nejpravdepodobnejsf rekonstrukci puvodnfho textu." Komise
dale v „Pfedmluve" na str. vii uvadi: „Jsou vlozeny poznamky, ktere oznacujf vyznamne odchylky,
dodatky nebo text vynechany davnymi autoritami (Mt 9.34, Mk 3.16, 7.4, Lk 24.32, 51 atd.)"
41
^Buh vam nezakazuje, abyste byli dobfi a spravedlivi vuci tem,
kdoz nebojovali proti vam kvuli nabozenstvi a nevyhnali vas z pfibytku
vasich, nebot'Buh veru miluje poctive. )> (Koran, 60:8)
Prorok Muhammad "||| zakazoval vojakum zabijet zeny a deti 18 a nabadal je:
{ . . . Nezrazujte,neprehanejte,nezabijejtenovorozene.} 19 Take fekl: {Kdokoliv
zabije cloveka, ktery mel smlouvu s muslimy, neuciti vuni Raje, prestoze tato
vune dosahuje okruhu ctyriceti let.} 20
Prorok Muhammad "^ take zakazal trest ohnem. 21
Jednou jmenoval vrazdu jako druhy z velkych hfichvi" a dokonce varoval:
{V Soudny den budou nejprve souzeny pfipady krveproliti. 23 } 24
Muslimove jsou nabadani, aby byli laskavi ke zvifatum a je jim zakazano
zvifatum ublizovat. Jednou prorok Muhammad ^ fekl: { Jedna zena byla potrestana
za to, ze uveznila kocku a nechala ji zemfit. Proto byla odsouzena do Pekla.
Kdyz kocku uveznila, nedala jijist a pit, ani ji nedala volnost, aby mohla sama
zrat hmyz z pudy.} 25
Prorok Muhammad "^ take fekl, ze Buh odpustil hfichy cloveku, ktery dal vodu
ziznivemu psu. Zeptali se Proroka g|§: „Posle Bozi, jsme odmeneni za laskavost
ke zvifatum?" Odpovedel: {Za laskavost k jakemukoliv zivemu stvofeni je
odmena.} 26
Navic pokud muslim zabfji zvife pro vlastnf obzivu, ma tak ucinit zpusobem,
ktery zvifeti pfinese nejmene hriizy a utrpeni. Prorok Muhammad J§| fekl: {Kdyz
podfezavate zvife, delejte to jak nejlepe umite. Nabruste si noze, abyste
zmirnili utrpeni zvifete.} 27
Ve svetle techto a dalsich islamskych textu je jasne, ze nasih vuci bezbran-
nym civilistum, hromadne niceni budov a majetku, bombardovani nebo mrzaceni
nevinnych muzu, zen a deti jsou v Islamu zakazany a povazovany za odporne.
Muslimove zastavaji nabozenstvi mini, milosrdenstvi a odpusteni a vetsina z nich
nema nic spolecneho s nasilnymi ciny, ktere media pfipisuji muslimum.
3. 12 Lidska prava v Islamu
Islam poskytuje jednotlivci mnoho prav. Zarucuje napfiklad tato lidska prava: Zivot
a majetek vsech obcanu Islamskeho statu jsou povazovany za nedotknutelne, at'uz
Sahihu Muslim, #1744 a Sahi'hu 'l-Buchdri, #3015.
Sahi'hu Muslim, #1731 a 'at-Tirmidi, #1408.
" Sahihu 'l-Buchdri, #3166 a 'Ibn Mddza, #2686.
21 'Abu Ddwud, #2675.
"' Sahihu 'l-Buchdri, #6871 a Sahihu Muslim, #88.
23 To znamena zabijem a zranovanf.
" Sahihu Muslim. #1678 a Sahihu 'l-Buchdri. #6533.
26 Sahihu Muslim, #2244 a Sahihu 'l-Buchdri, #2466. Tento Muhammaduv vyrok byl podrobneji
uveden na str. 35.
" Sahihu Muslim, #1955 a 'at-Tirmidi, #1409.
42
je obcan muslimem nebo ne. Islam ochraiiuje cest, takze posmivani se a haneni
ostatnich neni dovoleno. Prorok Muhammad 2|jg fekl: {Zajiste vase krev, vas
majetek a vase cest jsou nedotknutelne.} 28 Rasismus neni v Islamu povolen,
protoze Koran takto hovoff o rovnosti mezi lidmi:
f^Lide, veru jsme vas stvofili z muze a zeny a ucinili jsme vas narody
a kmeny, abyste se vzajemne poznali. Avsak nejvznesenejsi z vas
pfed Bohem je ten, kdo je nejbohabojnejsr 9 -a Buh je vsevedouci
a dob re zpraveny.^(Koran,49:13)
Islam odmita preferovat urcite jednotlivce nebo narody pro jejich jmenf, moc,
ci rasu. Buh stvofil lidske bytosti navzajem sobe rovne. Lide se maji rozlisovat
na zaklade sve viry a zboznosti. Prorok Muhammad J|| fekl: {Lide! Vas Buh
je jeden a vas prapfedek (Adam) je jeden. Arab neni lepsi nez nearab a
nearab neni lepsi nez Arab. Rudy clovek neni lepsi nez cerny, ani cerny neni
lepsi nez rudy,' krome ve zboznosti.} 1 ' Jednim z velkych problemu lidstva je
v soucasnosti rasismus. Diky pokroku ve svete muzeme vyslat cloveka na Mesic,
ale nemuzeme mu zabranit, aby nenavidel jine lidi. Po celou dobu od dob proroka
Muhammada ^ poskytuje Islam zivouci pfiklad, jak i rasismus muze byt pf ekonan.
Kazdorocni pout' (hadzdz) do Mekky, na kterou se vydavaji temef dva miliony
muslimu z celeho sveta, dokazuje opravdove islamske bratrstvi vsech ras a narodii.
Islam je nabozenstvi spravedlnosti. Buh fekl:
^Buh vam pfikazuje, abyste vraceli svefene majetky jejich vlast-
nikum, a kdyz soudite mezi lidmi, abyste soudili spravedlive. ^ (Koran, 4:58)
A take fekl:
{. . . usmifte obe strany spravedlive a budTte nestranni, nebot'Buh
veru miluje ty, kdoz jsou nestranni.)* (Koran, 49:9)
Musime byt spravedlivi dokonce i k tern, koho nenavidime, jak Buh fekl:
i^Necht' nenavist k lidu neveficich vas neuvede do hfichu tim, ze
budete nespravedlivi. BudTte spravedlivi - a to je blize bohabo-
jnosti ...y (Koran, 5:8)
Prorok Muhammad |S fekl: {Lide, vyvarujte se nespravedlnosti, 32 nebot'
nespravedlnost bude temnotou v Den Soudny.} ' 3 A ti, kdo nedosahli svych prav
Sahi'hu 'l-Buchdri, #1739 a Sahihu 'l-Buchdn, #2037.
29 Bohabojny clovek je takovy veffcf, ktery se vyhyba vsem hffchum, kona dobre skutky, ktere nam
Buh pfikazuje, obava se a miluje Boha.
'°Barvy zminene v tomto Prorokove vyroku jsou pffklady. Vyznam je takovy, ze v Islamu neni
nikdo lepsi nez jiny kvuli barve sve kuze, at'uz je bily, rudy, nebo jakekoliv jine barvy.
Musnadu 'Ahmad, #22978.
32 Tj. utlacovat ostatni, jednat nespravedlive nebo ublizovat druhym.
43
(tj. toho nac meli spravedlivy narok) v tomto zivote, dosahnou jich v Soudny den,
jak fekl Prorok ^: { V Soudny den budou prava dana tern, komu path' (a kfivdy
budou odcineny) . . . } 34
3. 13 Jake je postavenf zen v Islamu?
Islam pohlizi na zenu, at'uz svobodnou nebo vdanou, jako na samostatneho cloveka
s pravem vlastnit a nakladat se svym majetkem a vydelkem bez dalsfho spravce
(otce, manzela, nebo nekoho jineho). Zena ma pravo nakupovat a prodavat, davat
dary a almuznu a muze utratit sve penize podle sve vule. Pfi snatku zenich dava
neveste veno, ktere je iirceno jen pro jeji vlastni licely. Zena si ponechava sve rodne
jmeno, misto aby pfejimala jmeno manzela.
Muzi i zeny by se meli oblekat slusne a dustojne.
Islam nabada muze, aby jednali se svymi manzelkami laskave. Prorok Muhammad
^ fekl: {Nejlepsi mezi vami jsou ti, ktefise chovaji nejlepe ke svym manzelkam.}' 1
Islam pfiznava velkou lictu matkam a doporucuje, aby se s nimi nejlepe zachazelo.
K Proroku Muhammadovi ^ pfisel muz a zeptal se ho: „Posle Bozf! Ktery
mezi lidmi si nejvice zaslouzi me dobre zachazeni?" Prorok ^ odpovedel: {Tva
matka.} Muz fekl: „A pak kdo?" Prorok ^ odpovedel: {Pak tva matka.} A muz
se dale zeptal: „A kdo potom?" Prorok ^ fekl: {Potom tva matka.} Kdyz se muz
znovu zeptal: „A kdo pak?", Prorok "^ fekl: {Potom tvuj otec.} 36
3. 14 Rodina v Islamu
V soucasne dobe se rodina, zakladni jednotka civilizace, rozklada. System rodiny
v Islamu uvadi prava manzela, manzelky, deti a ostatnich pffbuznych do rovnovahy.
Islam podporuje nesobecke jednani, stedrost a lasku v ramci dobfe zorganizovaneho
rodinneho systemu. Mir a bezpeci poskytovane stabilnirodinoujsou vysoce ceneny,
a jsou povazovany za nezbytne pro dusevni vyvoj jejich clenu. Existence stabilnich
rodin a opatrovani deti vede k harmonickemu spolecenskemu fadu.
3. 15 Jak se musllmove chovaji ke starym lldem ?
V Islamskem svete se daji tezko nalezt „domovy duchodcu". Usih vynalozene
na opatrovani rodicu v nejtezsfm obdobi jejich zivota je povazovano za cest a
pozehnani a pfilezitost k velkemu duchovnimu rustu. V Islamu nestaci se za rodice
modlit. Muslim by mel s nimi zachazet s nekonecnym soucitem a mit stale na
mysli, ze kdyz on byl jeste bezmocne dite, jeho rodice ho upfednostiiovali pfed
35 , Ibn Mddza, #1978 a 'at-Tirmidi, #3895.
Sahi'hu Muslim, #2548 a Sahihu 'l-Buchdri, #5971.
44
sebou samymi. Matky se tesf obzvlastnf ucte. Kdyz muslimstf rodice zestarnou,
zachazf se s nimi laskave a milosrdne a nesobecky.
Poslouzit rodicum je druhou nejvetsf povinnostf kazdeho muslima, hned po
dodrzovani modlitby. Je pravem rodicu takovou sluzbu ocekavat. Vyjadfovat po-
drazdenf, kdyz zestarlf rodice potf ebuji peci, je povazovano za opovrzenihodne.
Buh fekl:
^Pan tvuj rozhodl, abyste nikoho krome Neho neuctivali a abyste
rodicum dobre prokazovali. A jestlize jeden ci oba z nich u tebe
zestarnou, nefikej jim „Pfuj!" a neodbyvej je stroze, nybrz mluv
s nimi slovem laskavym! Sklon k nim obema z milosrdenstvi kfidla
pokory a fekni: „Pane muj, smiluj se nad nimi obema, tak jako
oni me vychovali, kdyz jsem byl maly!")s (Koran, 17:23-24)
3.16 Pet piliru Islam u
Ramec muslimova zivota je urcen peti pilifi Islamu. Jsou to vyznani vfry, modlitba,
zakat (almuzna potfebnym), pust v mesici ramadanu a pout' do Mekky alespon
jednou za zivot pro ty, ktefi jsou schopni ji vykonat.
1) Vyznani vfry
Vyznani vfry znamena s pfesvedcenim vyslovit: Jd 'ildha 'ilia 'l-ldh, Muhamma-
dan rasulu 'l-ldh." Tato veta znamena: „Nenf boha krome Boha 37 a Muhammad
je Posel (Prorok) Bozi". Prvni cast: „Neni boha krome Boha" znamena, ze nikdo
jiny nema pravo byt uctivan, jen Jediny Buh, a ze Buh nema zadneho spolecnika ani
syna. Toto vyznani vfry se nazyva sahdda a pokud je vyslovena upfimne, postacuje
pro konverzi k Islamu. Vyznani vfry je nejdulezitejsfm pilffem Islamu.
2) Modlitba
Muslimove se modlf petkrat denne. Kazda modlitba vyzaduje jen nekolik minut.
Modlitba v Islamu je prime spojenf mezi Bohem a tfm, kdo jej uctfva. Mezi veffcfm a
Bohem nenf zadny prostfednfk. V modlitbe clovek naleza vnitf nf stestf , klid a litechu
a cftf, ze je Bohu mily. Prorok Muhammad j|jg fekl: {O Bilale, pojd'me se utesit
v modlitbe.} 38 Bilal byl Muhammaduv spolecnfk, ktery byl povefen svolavanfm
lidu k modlitbe. Modlitby se vykonavajf za svftanf, v poledne, uprostfed odpoledne,
po zapadu slunce a po uplnem setmenf. Muslim se muze modlit kdekoliv na cistern
mfste, napf. i na poli, v kancelafi, v tovarne, nebo na univerzite. 19
37 Vfce informaci ke slovu „Buh - Allah" najdete na strane 33.
'Abu Ddwud, #4985 a Musnadu 'Ahmad, #22578.
39 Vice informaci o modlitbe najdete v knize „Jak se modlit" M.A.K.Saqiba, kterou muzete zfskat
na adrese Islamske nadace uvedene v tirazi teto knihy.
45
3) Zakat (almuzna potrebnym)
Vsechno na zemi patfi Bohu a vsechen majetek byl cloveku pouze s vefen do uzivani.
Puvodni vyznam slova zakdt je „ocisteni" a „rust". Dat zakat znamena „dat urcene
procento z urciteho majetku urcitym skupinam potfebnych lidf." Muslim plati ze
zlata, stfibra a hotovosti, ktere dosahly mnozstvi' zhruba 85 gramu zlata, a jsou ve
vlastnictvi po jeden lunarni rok, dve a pul procenta. Nas majetek je ocisten tim, ze
dame stranou malou cast pro ty, ktefi jsoupotfebni, a stejne jako profezavani stromu
toto ukraceni nastoluje rovnovahu a podporuje novy rust. Clovek muze rovnez dat
libovolne mnozstvi dobrovolnych almuzen.
4) Pust v mesici ramadanu
Muslimove se posti kazdy rok v mesici ramadanu 40 . Od usvitu az do zapadu
slunce se vzdavaji jidla, piti a vyhybaji se sexualnimu styku. Ackoliv je pust velmi
prospesny pro zdravf, je pf edevsim povazovan za zpusob duchovnf sebeocisty. Tim,
ze se postici vzda svetskeho pohodlf, i kdyz jen na kratkou dobu, ziska opravdovy
soucit s temi, ktefi hladovejf a rozvfjf tim svuj duchovnf zivot.
.^wjum^
1 ' I , ; ■
bsfc*
r 5 i *^&#h'
Obr. 3.7: Poutnfci se modlf ve velke mesite 'al-Haram v Mekce. V teto mesite se nachazf
Ka'aba (cerna stavba na obrazku), ke ktere se muslimove obracejf pri modlitbe. Ka'abu
postavili na Boil pokyn proroci Abraham a jeho syn Ismael.
5) Pout' do Mekky
Povinnosti kazdeho muslima, ktery je toho fyzicky a financne schopen, je zucast-
nit se alespoii jednou za zivot poute (hadzdze) do Mekky. Kazdorocne se vy-
Mesfc ramadan je devaty mesfc islamskeho kalendafe (ktery je lunarni, nikoliv solarni.)
46
dava do Mekky zhruba dva miliony lidi ze vsech koutu sveta. Mekka je zaplnena
navstevniky po cely rok, ale zacatek Velke pouti pripada na dvanacty mesic islam-
skeho kalendafe. Muzi nosi zvlastnf jednoduche poutnicke obleceni, ktere zahlazuje
tf fdni a kulturni rozdily mezi jednotlivymi poutniky, takze vsichni stojf pfed Bohem
sobe rovni. Ritual hadzdze zahrnuje sedmero obejiti kolem Ka'aby, sedmero pfebeh-
nuti udolim mezi kopci 'as-Safa a 'al-Marwa, jak to delala Hagar (druha manzelka
proroka Abrahama a matka proroka Ismaela), kdyz hledala vodu. Potom nasleduje
stani na planine 'Arafa (asi 20 km vychodne od Mekky), kde poutnici vyslovuji
svoje pfani a prosi Boha o odpustenf. Tento ritual je povazovan za zpodobneni
Soudneho dne. Pout'je zavrsena svatkem 'Id 'al-'Adhd (Svatek obetovani), ktery
se oslavuje modlitbami. 'Id 'al- 'Adhd a 'Id 'al-Fitr (Svatek pferuseni pustu), ktery
se slavi po skonceni postniho mesice ramadanu, jsou dve nejdulezitejsf kazdorocni
udalosti v muslimskem kalendafi.
47
Vyslovnost nekterych souhlasek transkripce
(Popis podle Ucebnice spisovne arabstiny od Karla Petracka, Novy Orient, roc. 1957 -
pffloha)
' c - hlasivkova zaverova nehlasna souhlaska. Odpovida zcela tzv.ceskemu razu, ktery
se vyslovuje pfed kazdou samohlaskou na zacatku slova. Napf .: ale ('ale), okno ('okno) aj.
Pro vyslovnost teto hlasky na konci slova srov. ceske durazove „ne'"!
dz r- vyslovujeme jako v cestine. Napf.: dzanna (zahrada), dzaldl (majestatm).
h 7- - hrdelni uzinova nehlasna souhlaska. Jeji vyslovnost je pomerne obtizna. Usta
se mirne otevfou, jazyk se stahne do zadu, a tak se svou zadni casti vyklene proti zadni
stene hrdelni. Vznika tak zvuk castecne podobny nasemu „ch", ale tvofeny v hrdle, nikoliv
v ustech. Tento zvuk lze napodobitmechanicky: vyslovujeme septem „h"apfitom prsty silne
tiskneme na hrdelni dutinu nad ohryzkem. Napf.: haqim (moudry), rahma (milosrdenstvf),
Sdlih (vl. jm.).
s jo - emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane „s". Jazyk se
pevnou artikulaci vyklene proti zadni stene hrdelni, cimz vznikne uzina, ktera doda hlasce
temneho zabarveni. Napf.: sabr (trpelivost), basir (vidouci).
d Jp - emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane „d". Spicka
jazyka se opfe o horni fadu zubu a hfbet jazyka o dasne. Jeho zadni cast se vyklene proti
zadni stene hrdelni. Napir.fadl (laskavost), 'ard (zeme).
t is - emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane „t". Zpusob
artikulace je stejny jako u „d". Napf.: latif (dobrotivy),/<f_ft> (tvurce), tawl (shovivavost).
z Ji - emfaticka souhlaska vyslovena jako pevne a durazne artikulovane „z". Jazyk
se zlehka dotyka hornich zubu, jeho zadni cast se vyklene proti zadni stene hrdelni. Napf.:
lafz (vyslovnost), hdfiz (ochrance).
' 9 - hrdelni uzinova hlasna souhlaska. Usta jsou mirne otevfena, jazyk je stazen
co nejvice dozadu a vyklenut proti zadni stene hrdelni. Zvuk teto souhlasky je mozno
napodobit mechanicky: vyslovujeme nahlas „a"a prstem tlacime na hrdelni dutinu nad
ohryzkem. Pro zacatek je mozno tuto souhlasku artikulovat jako silnejsi „'" (hamzu).
Napf.: 'azim (velkolepy), ma'ruf (znamy).
g 9 - mekkopatrova uzinova hlasna souhlaska. Odpovida nasemu tvrde rackovanemu
„r". Napf.: magrib (zapad), magfira (odpusteni).
q (3 - cipkova zaverova nehlasna souhlaska: jazyk je stazen do zadu, artikuluje proti
cipku. Je to „k" vyslovene co nejhloubeji v ustech. Napf.: qadir (mocny), quwwa (sila).
w _j - vyslovuje se obouretne jako anglicke „w" (well). Napf.: huwa (on), wahhdb
(darce).
48
I.A. Ibrahim
STRUCNY PRUVODCE K POROZUMENI ISLAMU
2. vydani
Z anglickeho originalu pf elozily : MUDr. Sylvia Reitmanova, ing. Zuzana Masakova,
PhD. a ing. Helena Trojanova
Verse z Koranu podle pfekladu Ivana Hrbka, 1972
Vydala: Islamska nadace v Praze, Blatska 1491, Praha 9
v nakladatelstvf NUR-Fethi Ben Hassine Mnasria
Graficka uprava: Miroslav Krakovic
Odpovedny redaktor: RNDr. Vladimir Sanka
Interne tova verze: Muslim-inform
Live Music Archive
Librivox Free Audio
Metropolitan Museum
Cleveland Museum of Art
Internet Arcade
Console Living Room
Books to Borrow
Open Library
TV News
Understanding 9/11